Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu


 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ: úterý 9.1.2001
  • Rada České televize se dohodla na rozpočtovém provizóriu, jednání o odvolání Hodače nezařadila na program schůze
  • Předsednictvo ČSSD vyzvalo Hodače k odstoupení a konstatuje, že Hodač ignoruje rozhodnutí parlamentu
  • Přerovský soud zamítl požadavek okresního úřadu na vyvlastnění pozemku Markétě Regecové, ta nechce pozemek prodat, který je nezbytný k dostavbě továrny Philips v Hranici na Moravě, okres se odvolal k soudu vyšší instance
  • Podle některých právníků smlouva s paní Regecovou je neplatná
  • Generální ředitel ČT Jiří Hodač byl propuštěn z nemocnice do domácího ošetřování
  • Demonstranti křičeli na zasedající Radu ČT na Kavčích horách "ostuda národa" a "táhněte do háje"
  • Čtyři aktivisté, kteří na protest proti ruské agresi v Čečensku pomalovali ruský konzulát v Brně, jsou odsouzeni k odpracování 100 hodin veřejně prospěšných prací
  • Milan Šrejber zůstává ve vazbě, byl zatčen v neděli, je obviněn z finančních machinací a je zapleten i do tajemného financování ODS
  • Vzrostly devizové rezervy České národní banky
  • V Jeseníkách hustě sněží, jinak ale horskému podnikání hrozí katastrofa
  • V úterý 9.1. v 21.21 nastane zatmění Měsíce
  • Počasí Praha: celkem teplo, pod mrakem,večer se ochladilo
    Brno: sníh je ten tam, bylo teplo a celej den pršelo    Ladislav Střítecký
    Žilina: stále prší a psisko už nosí guče blata aj na čufáku    Miroslav Drkoš
    Pranostika:
    O svatém Baziliši zima všudy čiší.
    (Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)    Miroslav Drkoš


Z deníčku Moby Dicka

Úterý 9. ledna 2001
Když se včera vedoucí Duto Hlav vrátil z porady na Severním Městě, okamžitě zavedl další knihu - Knihu prac. přestávek. Musíme tam zapisovat odchody a příchody z pracoviště, nejdéle po čtyřech a půl hodině musíme mít odpřestávkovánu nejméně půlhodinu. Zapisovat přestávky i na čůrání a kouření je též nutno - po minutách. Kdo přetáhne sumu přestávek byť jen o minutu, musí napracovat celou půlhodinu. Když minutu nedobere, strhnou se mu prémie!



Mediální intifáda bude pokračovat

Český politický cirkus:
Je načase si uvědomit, že v Česku vypukla mediální intifáda.
Intifádu vymysleli Palestinci. Je to způsob boje, který odpovídá poměrům liberálně naladěné společnosti. Slabší ví, že silnější si nemůže dovolit plné použití síly, takže on sám, slabý, používá slabých, ale nepříjemných prostředků, a pomaličku polehoučku oslabuje sílu silného. Palestinci používají kamenů proti samopalům. Umírají, ale ne tolik, jak by umírali, kdyby se do nich Izraelci pustili naplno, a ztráty které mají - ustojí, jak se dnes říká.

Podle stejného principu se rozjela mediální intifáda v Česku.
Moc se zachovala zpupně, arogantně. Výsledek je známý: zablokované nejvýznamnější veřejnoprávní médium. Následovaly protestní akce, v mnohém ohledu nezákonné, které se vykrystalizovaly do podoby specifické okupační stávky: stávkující nadále pracují, ale odmítají vykonávat služební povinnosti vůči nadřízeným, které neuznávají - to je její princip.

Parlament ve snaze ukončit tento stav vyzval ředitele televize Hodače k odstoupení, a pokud to neučiní, vyzval Radu České televize, aby Hodače odvolala. Předpokládal jsem, že Rada podpořená suverénním vystoupením Václava Klause v hodinové exhibici v pořadu Naostro se pochlapí a Hodače neodvolá, a toto jsem tipoval ve včerejším úvodníku. Ale že její arogance dosáhne tak monumentálního rozměru, že nebude o usnesení parlamentu, o vůli volených zástupců občanů vůbec jednat, ne, tak to jsem nečekal ani ve snu.

Tady už vůbec nejde o televizi. Toto je skutečně o vzdoru vůči nadutosti veškerý pomysl přesahující. A jednoznačně je - bohužel pro naši společnost - zdroj oné zpupnosti už jenom jediný, totiž ODS a v této ODS její vůdce Václav Klaus.
Intifáda bude pokračovat. K principu intifády, jak jsem naznačil výše, patří faktická bezmocnost mocných. Stávka bude pokračovat, projevy odporu pravděpodobně porostou, pokračovat budou demonstrace za stále narůstající pozornosti a součinnosti stále širších vrstev společnosti. Obušek vyletěl z pytle. Václav Klaus s jeho stranou, už teď izolovaný, nemůže toto střetnutí vyhrát. Po tomto výsměšném gestu vůči zákonodárné moci, vůči parlamentu, vůči zdroji veškeré legitimity v zemi, po tomto gestu Rady, která odmítla vůbec zařadit na pořad jednání usnesení parlamentu, nemá slušný člověk volby a musí vzít do ruky taky kámen v této mediální intifádě. K pohrdání parlamentem nelze zůstat lhostejný.
Nepíše se mi to nijak radostně. Až bude intifáda vyhraná, až bojovníci prosadí své, zase se objeví vůdci na předscéně a pak někde nahoře, u pák moci, budou zpychlí, nadutí, nebezpečný.
Vždyť i Václav Klaus býval revolucionářem, a jak přízračně dopadl?



Jak se to mohlo stát

Rodina a přátelé   
Když si koupíte los s číslem XYX a číslo XYX vyhraje, je to náhoda. S celkem jasně vypočítatelnou mírou pravděpodobnosti. Pak jsou náhody ještě mnohem nepravděpodobnější - a není z nich nic.
Dám příklad. Včera jsem vezl Bohoušovi Herwigowi pytel tikitálních foťáků do Jinonic. Trasa vede Peroutkovou, kolem Waltrovky a na nově rekonstruované křižovatce u nové hasičárny doleva. Ta křižovatka má uprostřed zárodek trávníku - mezi obrubníky je plácek zatím pořád ještě zemitý, na jaře ho osejí a bude tam tráva. Tolik situace.

A teď si představte, že jedu autem po té Peroutkově ulici k Waltrovce a k hasičárně a k budoucímu trávníku a poslouchám rádio. Z amplionu se line nesmírně stupidní písnička "jaxeto mohlo stááát, jaxeto mohlo stááát, jaxeto mohlo stááát..." a já dojedu na křižovatku a vidím:

Uprostřed toho trávníku vězí auto, po břicho zapadlé do čerstvé zeminy. Žádná stopa po bouračce, prostě tam vězí, vypadá, jako kdyby sedělo ve vaně.
A mě napadlo - jaxeto mohlo stááát?
A rádio řvalo:
"jaxeto mohlo stááát?"
Chtěl jsem vytočit okýnko a zvolat jaxeto mohlo stááát, ale zezadu na mě začali troubit a jel jsem tedy dál, písnička chválabohu ustala, auto se mi ztratilo i ze zorného úhlu zpětného zrcátka a já mohl jen uvažovat o tom, jaká je to asi pravděpodobnost, že k takto nepravděpodobné nehodě dojedu zrovna když začnou hrát... "jaxeto mohlo stááát?"

Škoda, že mi někdo nepošle milionový bonus.
Zítra vám budu vyprávět ještě jednu příhodu o autě - na kterou jsem si vzpomněl, když jsem psal příhodu tuto.


Ranní buzení

Psí příhody   
Bart spí ve vedlejší místnosti, u postele mé ženy. Ráno mě chodí budit.
Dnes nepřišel.
Je to složitý rituál. Probouzím se časně, někdy mezi pátou a šestou. Hned u postele (bydlím v jakémsi "velínu") mám hodiny s velkými číslicemi. Kouknu, vidím že je 5.32, otočím se a snažím se usnout. Nebudu to rozmazávat - takto se skoro-probudím a skoro-usnu ještě asi dvakrát, třikrát a před sedmou přichází Bart, vrazí mi čumák do zad nebo do boku, podle polohy, olízne to, co zrovna čouhá zpod deky, a pak už následuje rutinní vyprošťovací akce, která vrcholí mým odchodem na ranní procházku.

Dneska to bylo jinak.
Probudil jsem se, kouknu na hodiny, je 5.32, otočím se a snažím se usnout. Potud proces probíhal regulérně. Jenže ani v sedm ráno tu nebyl Bart a jeho burcující čumák! Kupodivu jsem usnul a spal do půl osmé, zdálo se mi, že jsem se ocitl na Vyšehradě a viděl tam fatu morganu, proudil jsem se tedy o hodinu později, než normálně... jak to, že mě ten čokl nebudí?

Nejdřív jsem prožíval cosi jako euforii. Sen byl zajímavý, trochu strašidelný, trochu inspirativní, a hodina spánku navíc mě příjemně osvěžila a cítil jsem se líp, než normálně (se psím čumákem vraženým do ledvin). Jenže pak mě napadlo, jestli se mu něco nestalo?
Vstal jsem a šel jsem se podívat. U Míšiny postele ležela tmavá hmota Bartova těla.
Je mrtvej, napadlo mě. Vztáhnul jsem ruku, a trochu jsem ztratil rovnováhu, takže jsem - asi nešetrně - Bartovi vrazil někam, kde má ledviny.

"Vrrr..." pravil Bart, bez špetky nadšení.

Vyprošťovací akce vrcholila odchodem na ranní procházku.


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.