Z deníčku Moby Dicka

Pondělí 15. ledna 2001
Vedoucí ing. Duto Hlav se vrátil z pracovní porady na Sev. Městě s nezvykle dobrou náladou. Oznámil nám, že dnes byl instalován nový náměstek, Ivoš Kvakoš z Českých Mektáren, který v inauguračním projevu apeloval: "Mysleme pozitivně, s láskou a dobrem, odvrhněme lži, závist a zlo, cokoli, co způsobuje nízké vibrace." Načež všem rozdal bonbónky, které sebral v hypermarketu Globus z reklamní ošatky pro děti.

Český politický cirkus:
Bouře není rozehnána, je pouze zažehnána, to znamená, že už nelítá tolik blesků, ale obloha jasná není. V sobotu časně ráno sněmovna schválila nový zákon o nových pravidlech pro Radu České televize: už nebude schvalovat kandidáty které si sama vybere, ale bude vybírat z kandidátů, které vyberou rozmanité společenské organizace. No a prozatímně zastoupí Radu sama a vybere prozatímního ředitele, aby nahradil prozatímní paní Valterovou, nahradivší zimního ředitele Hodače.

Během pátečně-sobotní parlamentní vřavy se odehrálo tolik podivuhodností, že by to stačilo na akční film Hurvínek s Máničkou v masážním salónu. Tak především občan mohl zaznamenat podivuhodnou nefunkčnost předsedy vlády. Při minulém tyátru vyzval Václava Havla k odchodu z politiky, čímž se zařadil do dlouhé řady těch, kteří se o to pokoušeli někdy od roku 1965. Tenhle pátek, když Zeman vylezl na tribunu (sledoval jsem ho s napětím a vzpomínal při tom na onu pasáž ze Švejka, v níž vězňové shromáždění v kapli pozorují, jak leze polní kurát Otto Katz na kazatelnu), urazil pouhého nejmenovaného privatizátora Barrandova, kterého prý viděl na fotce v novinách a žádal pro sebe - dle Zemana - svobodu pro své podvody. Podobnou myšlenku vyslovil Zeman v pátek v interview pro Právo. I napadne občana - co to povídá ten člověk? Není snad předsedou vlády, nedostal se do té vlády právě proto, že slíbil občanům, že s podvodníky zatočí, přičemž za jeho vlády došlo m.j. k skandálům s IPB, KB a kampeličkami? Proč jen dutě hřímá jako strejda v hospodě a nekoná?

Leč přejděme od předsedy vlády k důležitějším osobám. Václav Klaus vyvolal úžas tělocvičným cvičením, při němž - opět ten Švejk - skákal jak kaučukovej dědek a mlátil pěstí kvůli celkem nevinné poznámce unionistického poslance Svobody o vlivu ODS na padlou Radu ČT (po rozbitém mobilu, což byla příhoda, která vyvolala poznámku mobil, to se hodí... další pozoruhodný výron cholerismu - tentokrát připomněl Nikitu Sergejeviče Chruščeva, který mlátil botou v OSN). Naproti tomu ale by neměl uniknout pozornosti razantní zákrok Václava Klause, jímž zabránil monumentální botě již právě chystala ušít sněmovna na sebe a na celou republiku, když bezmála odhlasovala, že u nás není a nebyla svoboda slova! To Klaus vtrhl na plac jako hostinský ze známého Ladova obrázku s bejkovcem v ruce a přiměl poslance k rozumu - a k novému hlasování (Pavel Dostál vtipně odpředstíral, že mu nefungovalo hlasovací zařízení, taky mu zavčas došlo oč jde, zatímco komunisté povykovali, že u nás svoboda není). Díky Klausovi za to, protože ostuda hrozila nesmírná.

Od bagatel k důležitostem: Jediným trhnutím za kormidlo Klaus odvrátil lodičku ODS od plavby do moří osamělosti zpátky k Zátoce opoziční smlouvy a tak se podařila prosadit oposmluvní varianta zákona, že Radu bude schvalovat jen dolní komora parlamentu, tedy poslanecká sněmovna.

"Teď jde o to, aby Senát zbytečně nebrzdil (schválení zákona, pozn.N.P.) kvůli tomu, že tam není také," řekl Klaus při odchodu a zachytil ho mikrofon kamery. Jan Zahradil v článku pro Psa píše: "Sněmovní debata byla svědkem naprostého, až sládkovského zdivočení čtyřkoalice, která je skutečně - jinak to nelze říci - úplně opilá svou domnělou současnou a hlavně budoucí mocí. Hlavně proto Senát zůstal mimo hru, nutno říci, že zcela právem. Ve stavu naprostého vykloubení z normálu, v jakém se čtyřkoalice nachází, by bylo příliš riskantní svěřit jakékoliv nominace tělesu, které je tímto politickým subjektem zcela ovládnuto". Právě toto je příklad šíleného nešvaru otravujícího náš veřejný život, naši politiku: protože momentálně nejsme (ODS+ČSSD) spokojeni s prezidentem, okudláme jeho práva a ohrozíme rovnováhu moci v republice. Protože momentálně nejsme (ODS+ČSSD) spokojeni se složením Senátu (jelikož jsme prohráli v důsledku naší politiky volby), zamezíme mu ve vlivu na složení Rady televize. A co když bude za pár let prezidentem někdo jiný (jako že bude) a v Senátu to bude vypadat jinak (jako že bude)... Zdá se, že tento způsob uvažování v některých hlavách chybí.

Ostatně, kdyby se kromě zákonů (a jejich lámání přes koleno) více myslelo na slušnost a používalo se zdravého rozumu, nikdy by nebyla sestavena Rada České televize, která způsobila definitivní rozvrat České televize - ten je, jak se obávám, ve všech důsledcích nenapravitelný.

Rodina a přátelé   
Říká se, že kultura národa se pozná podle záchodů. Nabízím jiné měřítko - ovšem málo použitelné v létě - sněhuláky.
S těmi záchody, podotýkám, že za uplynulých deset let se v tomto ohledu stav zlepšil o stovky procent - a to nemluvím je o záchodech v drahých restauracích! Onehdy jsem zaskočil na močidlo ve Vršovicích - a chvilku jsem se musel ubezpečovat, že jsem náhodou nezabloudil do podzemí hotelu Marriott.

Ke sněhulákům: těžko si představit bytost tišší, méně agresivní, nikoho neurážející, neprovokativní a samotným vzezřením více dobromyslnou, než je sněhulák. Navíc ho stavíme pro potěchu dětem. Jeden vznikl včera ráno na plácku před hotelem Blaženka. V poledne byl v troskách.

Nebudu idealizovat staré dobré časy. Za mého dětství se taky pojišťovny zdráhaly pojišťovat sněhuláky na život. Troufnu si ale odhadnout, že jejich životnost se počítala na delší dobu, než na desítky minut.

Nebudu tady nikoho moralizovat. Asi to má nějaké důvody. Třeba je někde ve hvězdách psáno, že každý sněhulák si zaslouží rozkopání a rozšlapání. Jenže já bych raději žil pod jinými hvězdami. Chtěl bych žít ve světě, kde lidi nemusí mít u každého ucha čtyři mobily a v zadku zastrčenou raketu. Kde se volně procházejí a podél cesty jim mávají veselí sněhuláci s hrncem na hlavě, mrkví místo nosu a uhlíkovýma očima.

Třeba se toho jednou dožiju u nás taky. Třeba... lidé, až budou všechno mít, pochopí, že to nejlepší pod hvězdami je docela obyčejná slušnost a krapet úcty k radosti někoho jiného. Taky by šlo vedle každého sněhuláka postavit těžký kulomet. Obávám se, že lidské nátuře více sedí ten druhý koncept.

Psí příhody   
Stalo se něco, co Bart ještě nezažil: sklátila mě choroba a nešel jsem s ním na procházku!. Opravdu, za pět let co vyrábím Neviditelného psa se nestalo ani jednou, že bych zůstal celý den v posteli - a tentokrát to byly skoro celé dva dny! Míšu už trápí jakási viróza několik dní, dokonce užívá penicilín. Přišlo to na mě v pátek odpoledne, tak kolem druhé - říkám si, sakra, to vypadá, jako kdyby na mě něco lezlo a v půl třetí byl ze mne Lazar.

Musím uznat, že Bart se mě snažil vzbudit z mrtvých, a jeho léčitelské údery čumákem byly obzvlášť silné v sobotu ráno. Dokonce v jeden okamžik ke mně přilehl. Nebránil jsem mu, a možná právě proto se brzy sebral a z postele vylezl - bezkonfliktní sdílení lože ho nebaví. O víkendu se musel obstarat sám na zahradě. Pročež ani dnes není žádná psí příhoda.

Samočisticí efekt je skutečně popsán, neručím ovšem, že tak funguje u Barta. Jevu si všiml bonnský profesor botaniky Wihelm Barthlott a nazval jej lotosový efekt. Jev se vyskytuje na plochách, které jsou pokryty malými hydrofobními vybouleninkami jako je třeba právě povrch lotosových listu. Na základě lotosového efektu byla vyvinuta i barva na domovní fasády Lotusan. Víc najdete na adrese botanické zahrady v Bonnu anebo v němčině s animací.

Vladislav Dolník

Podle mých zkušenosti není největší problém s bahnem, to opravdu dřív nebo později opadá, ale s prachem. Moje maminka žije od konce šedesátých let v čistém Švýcarsku a vždycky, když jsem tam přijel se psem, byl do dvou dnů čisťoučký jako kdyby právě vylezl z vany. Po návratu do Prahy mi naopak opět do dvou dnů znatelně zešedl.

Aleš Čepek