|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
Lednová pranostika:
V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.
(Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)
Z deníčku Moby Dicka
Úterý 30. ledna 2001
Žena mi vysvětlila, že nedostanu přidáno žádných 5 %, jak jsem si včera
myslel: Sundali nám 20 % ze základu, když nám teď přidají 25 %, tak to bude
jen čtvrtina z toho sundání na 80, takže v součtu dostaneme nakonec zase
jen to, co předtím. Když budeme pilní a nebudou nám strhávat za neplnění
cílových úkolů. A já se tak těšil, že si koupím nový golfový míček!
Pro Jana Kasala to asi bylo velké sousto k polknutí. Nejenže se jeho rival dostal do popředí veřejného zájmu (ať už ten titul lídr čtyřkoaly znamená cokoli, ono se teprve uvidí, zda je to formalita anebo funkce s reálným obsahem), ale musel skousnout i to, že ve stínové vládě dostali unionisté sedm křesel, kdežto lidovci jen čtyři (ODA dvě a DEU jedno). Ona samozřejmě stínová vláda není žádná čekárna na vládu skutečnou, tím spíš, že se nedá čekat, že by ji čtyřkoala po příštích volbách sestavovala sama. Bude do ní vstupovat - když - tak s někým. A s kýmpak?
První test bude volba prozatímního ředitele televize. Kandidátů je sedm a vážné uchazeče
navrhla sociální demokracie: Karla Kochmana a Jiřího Balvína. Kochman je nepřijatelný pro
ODS a Balvín pro čtyřkoalu. Pokud tedy volba padne na Kochmana, bude to jasné ukázání,
kterým směrem je přehozená výhybka.
Ledaže by sněmovna zvolila Bobošíkovou, jak vtipně navrhla Kateřina Dostálová.
Petr Pithart odletěl na Kubu
Vášně zřejmě opadají, což ale neznamená, že Jan Bubeník a Ivan Pilip nesedí dál ve
vězeňské kobce bez oken za čin, který by v normální zemi vůbec nestál ani za pohnutí
prstem. Prý ty cely mají lepší. Předseda senátu poslal Castrovi osobní dopis a diktátor ho
pozval do Havany. Civilizované chování? O tom by bylo možno mluvit, až by Castro oba vězně
pustil. S omluvou.
Zatím se omluvil jenom Jan Zahradil, který v rozhovoru s Právem utrousil několik
poznámek na adresu Ivana Pilipa. "Minulý týden jsem zveřejnil některé výroky ohledně
poslance Ivana Pilipa. Vzhledem k jeho osobní situaci to bylo ode mne v dané chvíli
bezesporu nevhodné a lidsky nešetrné," napsal doslova. Že by se politici v téhle zemi
začali omlouvat? Nezapomínejme ale, že pan Zahradil je ve stínové vládě, ne v
opravdové, natož pak Zemanově.
Na celé aféře shledávám zatím jen jedno pozitivum - že s prostomyslností až dětinskou
prozradili komunisté svoji zálibu v zavírání a politických procesech. Presumpce neviny?
Láry fáry! Stačil jediný článek v Granma a soudruhům vše bylo jasné, a dva čeští občané pro
ně okamžitě byli lokaji v žoldu imperialistických centrál. V neděli měl Milan Šíma v prádle
soudruha Grebeníčka. Úžasný byl pohled na toho vykrucujícího se padoucha, který nebyl
schopen rovně odpovědět na jedinou prostinkou otázku. Věřím, že pohledem na videozáznam
této besedy se Bubeník s Pilipem pobaví po návratu domů. A přeju jim, aby to bylo co
nejdřív.
Na téhle věži budou hasiči trénovat, zezadu je i horolezecká stěna
|
Nákres hasičárny - pohled z její pravé strany.
|
Chválili jsme upřímně a profesor dělal, že to neslyší a prstíkem ukazoval: vidíte? Tady ta lišta tady neměla bejt a ceduli na baráku přitloukli přes spáru, a tady tu rouru nevopucovali!
Ale kdyby se zhaslo, ukázalo by se asi, že autor stavby ve skutečnosti září spokojeností a možná že nějaký nervózní hasič by na něho vzal minimax v obavě, že hoří.
Musí to byt skutečně náramný pocit. Taky mám dobrý pocit, když mi vyjde knížka, ale co
je to jedna knížka proti baráku, který tu bude stát třeba sto let, třeba déle, kdo
ví? Kdybych byl architektem, propálil bych spoustu peněz v benzínu, jak bych pořád jezdil
kolem těch svých baráků a kontroloval bych, jestli mi tam blbě nepověsili ceduli.
Takže nám tu v okolí postavili dva moc pěkné baráky: jeden je s odpuštěním berňák, a ten druhý je hasičárna. Proč by měl být berňák šeredný a hasičárna odpudivá, když samotné daně i požáry jsou metla lidstva?
Nakonec se mi přece jen podařilo Míšu přemluvit - že by to byl hřích nejít se
projít přes poledne, když je tak hezky.
Bart si to taky myslel.
Potíž je v tom, že Bart cestuje vzadu v autě, kdežto Míša vpředu. Já
samozřejmě taky, jenže mě nevadí Bartova přítomnost vzadu, už proto, že nemám
ofénovanou hlavu.
Bart se totiž těší, strašně se těší na procházku. A protože se těší, slintá a funí a prská a kvílí a přešlapuje a mňouká a každý svůj hlasový projev provází přeprškou slintů.
Čekal jsem, že mi Míša připomene, čím jsem ji lákal ven - že to zimní sluníčko dodá lesku jejím čerstvě umytým a do sucha ofénovaným, ba vyleštěným vlasům. Zapomněl jsem jí doporučit, aby si vzala koupací čepici.
Je to statečná žena a devastaci frizúry přešla mlčením.
Ani na procházce nic nepřipomněla.
Bart to taky ocenil a odměnil ji tím, že při zpáteční cestě jí pořádně, ale
pořádně olízl ucho. Mně potom taky, aby mi to nebylo líto.