Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu

 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ: pátek 2.8.2002
Vyzývám vás, neodcházejte!
Racionálně i emotivně se obrátil premiér Špidla k Romům:
"Pojďte se společně s vládou podílet na řešení problémů tady, v České republice. Vláda si uvědomuje, že vaše postavení - postavení Romů - je někdy obtížné. Že v každodenním životě narážíte na problémy sociálního a ekonomického rázu, občas i na diskriminaci nebo projevy rasismu. Chápu, že to pro vás není jednoduché, ale odchodem nic zásadního nevyřešíte. Vaši předkové přišli do této země začátkem 14.století, a ať si to myslíte nebo ne, vaše kořeny jsou dnes tady," je jedna část poselství.
A druhá, konstatování:
"Mnozí příslušníci romské komunity přitom žádají o azyl přesto, že si musejí uvědomovat, jak malé mají šance na úspěch. Je tedy zřejmé, že spíš než o poskytnutí azylu - t.j. ochrany před pronásledováním - usilují o dočasné požívání výhod plynoucích z postavení žadatele o azyl."

Vypadá to, že se nad formulací hádali příslušníci dvou skupin, zastánci tvrdé ruky a stoupenci pravdy a lásky. Střízlivě uváženo, je dobře že premiér takové provolání zveřejnil, přinejmenším je projevem zájmu o věc. Sporný je jeho dopad. Každý si vybere to svoje, romští profesionální naříkači slova o diskriminaci a rasismu a cikánožrouti si pomlasknou nad konstatování, že jde "spíš" o požívání výhod.

Poukaz na kořeny sahající do 14. století prozrazují Špidlovu slabost pro historickou dimenzi. Zároveň je to připomenutí hloubky problému. Jelikož se integrace nepovedla za posledních sedm set let, nikde v Evropě, dá se úspěšně pochybovat, že bingo zvolá Špidlova vláda. "Bingo" zvolají ti, kdo se nalepí na nový úřad, který jak se zdá, vznikne. To bude patrně jedna z charakteristik stylu této vlády. Bude plodit úřady, jakmile narazí na problém, vytvoří koordinační komisi a integrační orgán chrlící jednu koncepční analýzu za druhou.

Co je mrzuté: Romové se ocitli - už dávno, možná už v tom 14. století - v sociální pasti. Těžko z ní uniknout. Tzv. většinová společnost jim fakticky nemá co nabídnout: jen řekněte rozumně, proč by měl Rom vyměnit možná nuzný, možná drsný, ale svobodný styl "protloukánka životem" za práci ve šroubárně "od vidíš do nevidíš - šest tysic čistá ruka, když to jde dobře!" Udělali byste to vy? Já ne.

Čerstvé rodinné a psí příhody budou v pátek ráno SEČ.
RODINA A PŘÁTELÉ: Dočista jak debilové
Hrou neblahých okolností musím teď často jezdit přes centrum Prahy, vždycky ráno, když je špička. Cesta je dlouhá osm kilometrů. Nemine dne, abych neviděl jednu bouračku, dneska tři. Ve Vltavské náklaďák opískoval bok osobáku, na Jiráskově mostě do sebe dva naprali a totéž v Ječné.

Ono není divu. Všichni jezdí rychle a bez odstupu. Když se snažím jet pomalu, tedy - podle předpisů, v tu ránu mi někdo sedí na kufru a koulí očima a cpe se přede mne a tím vytváří kritickou situaci. Když si nechám odstup, šup a už se přede mne někdo nacpe. Přitom úspora času je nulová. Jezdím těch 8 km každý den už měsíc. Nejkratší čas byl 21 minuta, nejdelší 26 minut. Bez ohledu na to, zda bylo tak zvaně volno a tak zvaně narváno, bez ohledu na to, jestli jsem jel tak zvaně rychle nebo pomalu. Vím že to tak je a nechci dělat pokusy, a kašlu na to, abych ověřil, za kolik bych to ujel, kdybych takříkajíc na to šlapal - odhaduju to tak na 18 - 20 minut. Když pojedu po dálnici dejme tomu do Hamburku, pak má smysl jez těch sto šedesát a rychlost si pokud možno držet, na tak dlouhé cestě se dá najet jistě hodina, dvě. Po Praze najedete minutu, dvě - kdoví jestli. Rychlost, respektive čas jízdy je rytmizován semafory a dopravní situací, rychlost vašeho auta v tom hraje minimální roli.

S kým o tom mluvím, každý se mnou souhlasí. Je to notoricky známá věc. Každý to ví.
A přece vidím denně bouračku plynoucí z toho, že se podle těchto zásad nejezdí, že vítězí křupanská agresivita. Podivné...

PSÍ PŘÍHODY: Záhuba jedné velké radosti
Mockrát jsem tu popisoval taškařice prožívané s Bartem a zahradní hadicí. Pokud jste popisu unikli, velmi stručně - při kropení se Bart snaží kousnout do proudu vody, já předstírám, že mi to vadí, uhýbám a Bart se za proudem pachtí a honí.

Už dávno jsem zjistil, že je to celkem fotogenický výjev. Voda, pes, kolem dokola zahrada. A dobře se zkoušejí digitální foťáky, jak reagují, jak svižně jim klape spoušť. Obvykle to dělám tak, že kropím a můj syn David fotí. Nebo naopak.
Občas to dělám sám. Má to nevýhodu: jakmile se Bart trefí, stříká voda a aparátu hrozí úhona.
Dnes mě osvítil duch svatý a připadl jsem na prostinký nápad. Hadici jsem připevnil k plůtku, odstoupil jsem a z povzdálí Barta fotil.

Bart nejdříve užasl - proud mu neuhýbal! Mohl si v klidu určit, odkud skočí a jakým úhlem skočí a kde se do proudu zakousne... Pokukoval po mně, co tomu říkám. Nic jsem neříkal, fotil jsem.
Přiznám ovšem, že jsme postupem času nabýval pochybností. Bylo vidět, že ho to baví mnohem míň, než ruční práce. Dokonce mě napadlo, že to dělá z pocitu povinnosti, aby mi udělal radost. Že si myslí, že to prostě musí dělat.
Budu metodu muset vylepšit.
Budu muset vymyslet něco, co by v Bartovi vyvolalo dojem, že dělá nějaké zlobení, že se mu v tom snažím bránit.

 
Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.