ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Bermudský trojúhelník viny
Po celý týden byl na domácí politické scéně v ohnisku zájmu arbitrážní výnos, podle něhož ČR musí firmě CME zaplatit odškodné ve výši 10,5 miliardy Kč. Na středeční schůzi se vláda rozhodla, že tato suma bude hrazena ze státního rozpočtu, a proto Sněmovně na dubnové schůzi předloží návrh, aby o tuto částku byl prohlouben už tak děsivý deficit tohoto rozpočtu.
Znamená to, že kauza, jejímž prapůvodcem je dr. Železný, jenž odřízl CME od zisků TV Nova, hned tak neskončí. Hrozí, že pátrání po vinících by se mohlo stát největším skandálem polistopadového Česka.

Volání po vinících je pochopitelné a vzájemné svalování viny na druhého, jež "podezřelí" již v médiích předvedli, stejně jako zaryté mlčení hlavního protagonisty - včetně cenzury, kterou na celý případ TV Nova uvalila - pevně vykolíkovalo trojúhelník viny. Jeho vrcholy jsou dr. Železný, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a Poslanecká sněmovna.
Dr. Železný byl již v první tzv. "londýnské" arbitráži mezi ČR a Lauderem označen jako ten, kdo škodu způsobil, RRTV mu to umožnila za pomoci mediálního zákona a jeho novel z let 1995 a 1999, které navrhli a odhlasovali poslanci.

Kdyby se nejednalo o tak obrovskou sumu, bylo by až zábavné sledovat, jak jinak výmluvný dr. Železný nyní mlčí a jak urputně lidé z RRTV házejí vinu na poslance a ti ji, neméně urputně, i s úrokem vracejí zpět. Vzhledem k tomu, že dr. Železný je za svoji "fintu" právně nepostižitelný, RRTV taktéž jednala podle "zákona" a poslance nikdo nemůže donutit, aby na sebe nějakou vinu vzali (žádný kapr si ještě nevypustil svůj rybník), stává se vymezený trojúhelník trojúhelníkem bermudským, z něhož se vina opravdu magicky vypaří, což se o mizení lodí a letadel v tom trojúhelníku zeměpisném říci nedá.

Ačkoli vina překročí náš reálný obzor, neznamená to, že přestane existovat. Podle ufologů jsou lodě a letadla z Bermudského trojúhelníku přemisťovány do jiného prostoru a v takovém "jiném" prostoru je třeba hledat i viníky prohrané arbitráže. Zde je jím prostor korupce a klientelismu první poloviny 90. let - to, co se dá příznačně nazvat čálfismem - atmosféra, která přála především hochštaplerům Železného typu a nikoli poctivým podnikatelům.

Po jedné stránce je dobře, že se nic neobjasní, že ať už dr. Železný či členové RRTV a zainteresování poslanci jsou zřejmě odhodláni mlčet o tom, z čeho maloučko poodhrnula roušku tzv. "televizní válka" počátkem ledna 2001. Tehdy vyplavalo na povrch bezuzdné lobování různých profesních a politických skupin v ČT - od přespávání senátorů na Kavkách až po podivné telefonáty poslanců a "návštěvy mocných" v mediálních radách. A totéž předivo zákulisních machinací, jehož nitky vedou do parlamentu a dnes ještě výše, se skrývá i za kauzou TV Nova.
Ve standardní demokratické společnosti jsou lidé jako dr. Železný vytlačeni na okraj nejen společnosti podnikatelské, ale i společnosti vůbec, natož aby se stali senátory. Jenže jde to v případě člověka, který má s nynějším prezidentem nepsanou dohodu, v níž Václav Klaus stáhl žalobu na TV Nova za neznámou kompenzaci? A proto se obávám, že odhalení všech souvislostí by vyvolalo skandál, který by otřásl celou českou společností.

(Omlouvám se čtenářům úterního úvodníku za omyl v osobě komunistického účastníka TV pořadu "Sedmička". Jako polehčující okolnost mohu uvést jenom to, že mi Gottwaldovy klony parlamentních komunistů beznadějně splývají.)

Mrož

RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger moderuje panelovou diskusi
Panelová diskuse je takový druh přednášky - diskuse, kdy se za dlouhý stůl posadí větší počet (do deseti) Významných Osobností a každá se snaží a) z vyhrazeného času ukousnout největší díl, b) říká něco jiného, než předřečník a pořečník, takže to nemá hlavu ani patu.

No a já byl moderátor takového podniku, panelové diskuse - dejme tomu - na téma Některé aspekty problematiky nesmrtelnosti chrousta.

Pečlivě jsem se připravil, prostudoval Některé aspekty problematiky nesmrtelnosti chrousta, od pořadatelů jsem dostal materiály o účastnících. Bylo to pět lejster s krátkými životopisy: profesor Máslo, docentka Blahutová, docent Libčinský, inženýr Prachpytel, ředitel Winterhilfe, slečna Tichá a Fero za nepřizpůsobivou složku obyvatelstva. Neznal jsem žádného z nich. Postupně přicházeli. Docentka Blahutová a slečna Tichá, ty byly rozeznatelné, taktéž Fero. Profesora Másla jsem požádal, aby se posadil úplně vlevo a k jeho spisu jsem si udělal jedničku. Vedle něho jsem posadil inženýra Prachpytla, jenže mezi tím přišel docent Libčinský a ten chtěl sedět vedle slečny Tiché, ale nesnášel docentku Blahutovou, takže si vyměnil místo, čímž se stalo, že ředitel Winterhilfe se posunul a požádal Fera, aby si přesedl, ten šel úplně nalevo, aby to měl blízko k flašce piva, kterou si dal do kouta, takže jsem si udělal dvojku k profesorovi Máslovi, jenže mi uniklo, že on se skutečně posunul, ale ne o jedno místo, ale o dvě, aby nemusel sedět vedle Fera, čímž se dostal do nebezpečné blízkosti docentky Blahutová a naštěstí si přesedli i docent Libčinský, protože do sálu vešla jeho manželka a on se chtěl vzdálit od slečny Tiché.

Takže si všichni sedli, v sále byly dvě stovky dychtivých posluchačů a já měl okroužkované ty životopisy a u každého jsem měl nejméně dvě číslíčka.

"Dovolte, abych vám představil účastníky panelu. Zcela na kraji je pan Jožo z lavičky číslo osm na Hlavním nádraží..."
"Fero, to je pan Fero..."
"Promiňte, chtěl jsem říci, docent Fero..."
To už se lidi smáli a smáli se ještě víc, když jsem si spletl ředitele Winterhilfa a jako třetího panelistu jsem představil docenta Libčického bez ohledu na to, že to byl profesor Máslo.

Má to jednu výhodu: už nikdy nikoho nenapadne mě zvát do nějakého panelu, natož pak aby mě pověřil jeho řízením.

PSÍ PŘÍHODY: Válečné vstávání
Ve čtyři mě volala Jitka Splítková, redaktorka Neviditelného psa, že už to začalo. Pustil jsem si televizi a vidím, že už to začalo. Přišel Bart a nesmírně se zaradoval, že už se vstává.

"Barte, nevstáváme. Nikam nejdeme," snažil jsem se ho přesvědčit.
Hleděl na mne nevěřícně. Tohle se ještě nestalo!
Je fakt, že když byla první válka v zálivu, taky jsem vstával - tenkrát to bylo dřív, krátce po půlnoci - a ještě do MF Dnes jsem uháněl autem a poslouchal zprávy v rádiu, a Bart byl ještě na houbách. Jak se tehdy choval Gordon, německý ovčák, Bartův předchůdce? No, tenkrát bylo všechno úplně jiné, než dnes. Nemá cenu srovnávat.

Bart uznal, že je venku tma a že tedy by se mělo spíš spát, než chodit venku. Takže mu usnul u nohou, zatímco jsem se snažil sestavit z útržků informací nějaký ucelenější obraz.