ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Pravý význam školy
V tomto týdnu proběhly přijímací zkoušky na střední školy a víceletá gymnázia, jejichž výsledky mnoho rodin určitě více zajímaly než odjezd polní nemocnice do Iráku, hádky poslanců v parlamentu nebo podpis prezidenta Klause pod přístupovou smlouvou s EU. K nervozitě rodičů přispívá k i skutečnost, že jako ostatní resorty i školství po roce 1989 padlo do víru změn, prošlo a prochází legislativními změnami a o jeho budoucím charakteru se nepřestajně diskutuje.

Všechny tyto diskuse se ale omezují toliko na vlastní výuku, na osnovy a na vyučovací metody - a mlčí o tom skrytém, avšak důležitějším působení školy. Co mám na mysli, vyplyne z následujícího.
Jaké znalosti si vlastně odnášíme ze školy? Ať už jsme se učili dobře nebo špatně, je toho žalostně málo - čtení, psaní, malá násobilka (kdo si ještě pamatuje velkou?), pár dat, pár jmen a jakési povšechné povědomí o světě. Ke všem dalším konkrétním datům, která jsme potřebovali a potřebujeme pro život, se pak musíme dostat sami.

Ze školy si ale všichni odnášíme ještě něco jiného, co není na první pohled tak vidět, ale o to je důležitější. Ve škole a nikde jinde se učíme, že člověk, než může promluvit, se musí přihlásit o slovo, že nejsme jediní na světě - ta rodinná princátka obdivovaná babičkami, učíme se pravidelně někam a včas chodit a tam pracovat, učíme se nést závazky, učíme se mezilidské komunikaci a kázni, která je předpokladem ohledu na ty ostatní. Toto vše - socializační působení školy - je pak tím hlavním, co nezapomínáme a co si ze školy odnášíme natrvalo a co, nikoli znalosti, z nás v pravém slova smyslu dělá lidi.

Je pak otřesné - a jinak se to nazvat nedá - že za celých těch více než 10 let, co se o školství v médiích diskutuje, jsem nikde - ministerskými úředníky a pedagogickými experty počínaje a řadovými učiteli konče - nezaznamenal byť jen náznak diskuse ohledně socializačního působení školy - jak se změna osnov a stylu výuky může promítnout do tohoto faktoru. Kupříkladu známkování. Mnozí žádají, aby bylo nahrazeno slovním hodnocením, neboť známkování stresuje děti. Není ale známkování prvním hodnotovým systémem, s nímž se dítě setkává a který ho psychicky připravuje na hodnotové systémy, jimiž je naše civilizace prosycena? Nepromítne se odbourání školního známkování do vzrůstu počtu nezaměstnatelných lidí, kteří pak nebudou schopni se vypořádat se stresujícím faktorem platových tříd, s tím, že kolega má ve vyšší platové třídě více peněz a není jenom slovně lépe hodnocen? A není stejně tak zavrhované memorování údajů spíše než pro zisk znalostí nutné pro cvičení paměti a hlavně nástrojem osvojení si žádoucích morálně-volních vlastností - vytrvalosti a houževnatosti?
Obdobně je pak v celku kritizován tuzemský sešněrovaný "rakouskouherský" styl výuky. Je ale náhodné, že právě na severoamerických "svobodomyslných" školách, které se zapřísahají individuálním přístupem a varují se omezovat projevy dítěte, se stává nezvladatelnost dětí kontraproduktivní a školní zločinnost donutila ředitele, aby ve školách hlídkovala policie? Nevypovídá o něčem i fakt, že podle průzkumů se v Evropě začínají rodiče odvracet od "svobodných" škol a čím dál tím více dávají přednost školám církevním, když je tam, podle jejich slov, více kázně?

Neznám a ani nemohu znát odpovědi na nadhozené otázky. Jenom se mi jeví krajně nezodpovědné je opomíjet. Socializační role školy, ve které spočívá její skutečný civilizační význam, je příliš vážná věc na to, aby se s ní takto hazardovalo.

Mrož

RODINA A PŘÁTELÉ: Atrakce na Interkameře
Předpokládali byste, že hlavními atrakcemi na Interkameře budou fotoaparáty, videokamery, příslušenství... Omyl. Pro mnoho lidé jsou hlavní "atrakce". Připomínám, že Interkamera je výstava fotografické techniky, která se pořádá ob-rok v Průmyslovém paláci na Výstavišti v Praze Holešovicích, končí dnes, tedy 18. dubna.

Atrakcí jsou například dva motocykly Harley Davidson, které tu vidíte na stánku Fotolabu. Lidé se nechávají v sedle motocyklu fotit a je o tu atrakci velký zájem. Taky se o ně zajímám - jestli někdo bude mít ten dobrý nápad, že stroj nastartuje během mé přednášky (mám tu na výstavě dvě i dnes, v poslední den). To je těžko k uvěření, jak špatně se přednáší, když do toho řve harley! Hůř se mi přednášelo jen v ten moment, kdy řvaly oba harleye a do toho spustila pozounérská kapela.

Tradiční interkamerovou atrakcí je focení mladých dam, které jsou právě pomalovávány na holém těle. Slouží tedy coby plátno, nebo kůže, nazvěte to po libosti. Nevšiml jsem si, jak to bylo předloni, ale letos ony dámy-plátno mají prsa přelepená flastrem. Což je téma pro úvahu, co je to vlastně nahota. Dáma v bikinkách je oblečená, to dá rozum. Dáma v minibikinkách je taky oblečená. Kdyby měla kolem hrudi a přes rozkrok vedený provázek, byla by oblečená, nebo nahá? Kde je hranice?
Já tedy pochopil ty flastry, že je to cosi jako oblečení, aby někdo nekafral, že si přivedl děti na výstavu aby se poučily a ony místo toho čuměly na nahaté ženské. Nejsou nahaté! Jsou oblečené do... náplastí SPOFA. Finanční úřad by měl zvážit, jakým DPH náplasti obdařit. 5% ? Nebo 22%? Vzhledem k tomu, že se do náplastí oblékají modelky, dala by se k náplastím přirazit ještě daň z luxusu. Moc by se na té dani sice nevybralo, ale byla by to příležitost k založení dalšícho vybíracího a kontrolního úřadu.