2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 13.10. 2003,
  • V holobytech ve čtvrti Na Sovinci na Karvinsku je epidemie úplavice
  • Předsednictvo Lékařské komory chce, aby odešla z funkce ministryně zdravotnictví Marie Součková
  • Vladimír Špidla čelil v sobotu v Lovosicích útokům ze strany některých delegátů zdejší okresní konference
  • Tato konference vyzvala Josefa Hojdara, aby se vrátil do poslaneckého klubu ČSSD
  • ODS je proti tomu, aby Petr Mareš převzal církevní agendu
  • Noční kluby v Praze zaplavilo 4000 policistů a hasičů, výsledek je několik zatčených štětek a bombastická tisková konference ve 23.15, kde vystoupil ministr Stanislav Gross
  • Václav Havel obdržel cenu bojovníka za lidská práva od polského týdeníku Tygodnik Powszechny
  • Počasí v Praze: Podzimní počasí, v neděli dokonce velmi slunečné, fouká vítr

    Umíte psát pjekně česki? Tahle zkouška vás vyvede z omylu. Upozornění redakce: pokud skutečně vše v tomto testu je podle pravidel, pak tedy: FUCK THE PRAVIDLA!

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Čeření vody
    Tři čtvrti hodiny před půlnocí sdělil Stanislav Gross, pro změnu nikoli v maskáčích, že patrola sbalila pár pasáků a několik štětek a že jinak je ve městě klid. Že je to magořina? Nikoli, toto je styl práce. Kdyby se sdělení řkoucí že "policisté nezjistili, že by byly v nočních podnicích ženy vystaveny nejbrutálnějším metodám" dostalo do redakcí pomocí agenturní zprávy, v novinách by z n něho neotiskli ani puntík. Když tuto banalitu řekne novinářům ministr vnitra krátce před půlnocí, je z toho námět pro komentáře.

    Pro politika je nejhorší, když se nad ním uzavře olejnatá hladina nezájmu. To Gross dobře ví. Naštěstí má na povel doslova armádu mužů a žen v uniformách, které vyžene jednou na silnici, podruhé do bordelu. Situace na silnicích sice i nadále připomíná jatka a štětky se dál vesele prohánějí po centru města, ale účel je splněn, o ministrovi se mluví.

    Toto podezření může Gross vyvrátit jen tak, že přítomnost policistů na silnicích a ulicích bude trvalá a bezpečnost se zlepší. Pak ustanou i vtípky, třeba by Gross svolával tiskovky na dvě ráno.


    Země je placatá a netočí se. Bylo by zajímavé zjistit, kolik lidí věří tomuto nesmyslu. V létě je teplo, protože je Země blíž Slunci. Zkuste si ověřit, kolik vašich bližních si takto vysvětluje rozdíl mezi ročními obdobími! Přitom Země je naše kolébka, naše domovina. O vesmíru jsou naše představy ještě zmatenější a mlhavější.
    Proto je příjemné, když někdo přijde s názorným příkladem nebo dobře pochopitelnou metaforou. Velký třesk, to byl snad první bombastický slogan tohoto druhu. Každý z nás někdo upustil na zem džbán, sklenici, cokoli, co pořádně třískne. No a s vesmírem je to podobné, řekneme si a máme příjemný pocit pochopní problému. V těchto dnech se hovoří o modelu vesmíru, který podle nové teorie by měl být "něco jako kopací míč", sešitý ze segmentů. Trochu mrzuté je, že se ty segmenty jmenují dodekahedrony. Kdyby to byly pivní tácky, bylo by to lepší, ty si dovedeme představit snadněji, než dodekahedron. Komentáře k objevu pětice vědců ve složení Jean-Pierre Luminet, Jeffrey R. Weeks, Alain Riazuelo, Roland Lehoucq a Jean-Phillippe Uzan jsou zároveň opatrné i nadšené. Opatrné v tom, že jde zatím jen o jednu z možných hypotéz. K základním pravidlům vědy patří princip důkazu, princip obhajoby teze proti námitkám, ba sveřepým útokům. Prosazení teorie, to je něco jako soudní proces. Teprve když padnou poslední pochyby, teorie je zařazena do vědecké výbavy současného stupně poznání - a třeba bude v další fázi popřena, jakmile poznání postoupí o nějaký ten krok vpřed. Tuto teorii si zmíněná pětice také nevyseděla nad prázdným papírem. Je založena na měřeních kosmických sond COBE a WMAP. Cenné byly zejména výsledky práce sondy WMAP. Na jejich základě se upřesňuje odhad stáří vesmíru, tedy doby od Velkého třesku na 13,7 miliard let. Hmota v tom smyslu jak ji známe tvoří pouhá čtyři procenta hmoty vesmíru. Zbytek je skrytá energie a skrytá hmota neznámé povahy. Když toto vezmeme na vědomí, pak s uspokojením přijmeme tezi, že vesmír je "něco jako kopací míč". A navíc se z těch nových poznatků ozývá jakési ťukání: objevy jednadvacátého století, které změní svět, se klubou jako ptáček z vejce. Myslím, že se můžeme těšit na další překvapení.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Naposledy jsem byl zombivcem
    V noci z pátku na sobotu jsem naposledy vystupoval před kamerou ve filmu Choking hazard coby zombie neboli zombivec v lese poblíž obce Luka pod Medníkem. Mám už hodně zkušeností, ale doufám, že už je nikdy nebudu potřebovat.
    Tak například coby mazák jsem se dohodl s produkcí, že nenastoupím - dejme tomu - v deset večer. Že mě zavolají telefonem a že přijedu, až opravdu mě bude zapotřebí. Luka pod Medníkem jsou z Prahy coby silný zombie lidskou lebkou dohodil. Takže mě zavolali po půlnoci, já tam před jednou byl a před kameru jsem se dostal v pět ráno. Čili, příště, až mě zavolají, nastavím si budík plus tři hodiny a budu spát dál. Až na to, že nebude žádné příště.

    Ale abych se pořád nevytahoval, přidám něco ze zápisníčku strýce Podgera.
    Coby mazák jsem předposledně odjel domů v kostýmu zombieho. Proč by se měl někdo jiný špacírovat v mé košili a mých kalhotách a mé kamizole? No a v pátek odpoledne jsem se chystal na poslední vystoupení. Kam medle jsem si dal košili a kalhoty a kamizolu?
    Prošel jsem byt. Nikde nic. Prohledal jsem garáž. Nikde nic. Prolezl jsem všechny skříně, našel zimní vložku do motocyklistické bundy Dainese, kterou jsem nemohl najít. Žádná zombie kamizola.
    Začínal jsem být lehce nervózní.
    A nakonec..
    Předposledně, když jsem se vracel z natáčení, jsem si kostým svlékl, pečlivě ho složil a uklidil do velké plastikové tašky a tu jsem si položil ke dveřím, abych ji nehledal, až půjdu na svoje poslední vystoupení v lese poblíž obce Luka pod Medníkem.
    No uznejte, mohlo mě tohle po týdnu napadnout?

    PSÍ PŘÍHODY: Jak Vločka venčila Barta
    Bart si oblíbil moji přítelkyni Sněhovou Vločku a ona ho má též ráda. Jenomže s těmi společnými procházkami je to jaksi obtížné. Bart váží padesát kilo a Vločka též. Bart má čtyři nohy a těžiště nízko nad zemí, kdežto Vločka je přece jen dvounožec se všemi nevýhodami, které zná homo erectus po statisíce let. Proto ji odrazuji od úmyslu, že by si někdy vyšlápla s Bartem sama na vycházku.

    Onehdy jsme se večer chystali, že půjdeme ven, ona se svou fenkou Šogo, já s Bartem. Zdržel jsem se doma, Vločka s pejsky čekala před domem.
    Po několika minutách jsem se k nim připojil. Šogo pobíhala mezi stromy, Bart byl na vodítku, naviják držela Vločka v ruce.
    "Říkal jsi, že se Bart kamarádí s tím pejskem v sousedství. Moc se nekamarádí," říkala. "Vrhnul se k plotu, řval a povalil popelnici."
    "Aha," já na to. "Tak ten pejsek, to byla doga Čip. S ním se nekamarádí. Kamarádí se s Montym, o jedno číslo vedle."
    Zmýlená neplatí, naštěstí to odnesla jen popelnice, napadlo mě a v tom sebou Bart škubnul, nastal klasický napnelismus následovaný okamžitou cukaturou a Vločka letěla vzduchem a přistála v hromadě suchého listí. Ne, nešel kolem žádný jedlý pes, nic se nedělo, to jenom Barta něco napadlo a on sebou škubnul.
    Myslím, že už nebudu muset Vločku přesvědčovat, že Bart nepatří padesátikilovým osobám do ruky. Nejlepší přesvědčovací zkušenost je praxe. Něco jako Komenského škola hrou.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI