2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek .4. 2005,
  • Vláda vyhlásila na dnešek kvůli pohřbu papeže Jana Pavla II. den smutku
  • Gross je ochoten vzdát se funkce premiéra, nabízí KDU-ČSL a US-DEU vládu bez lídrů
  • Klaus uvítal slova Grosse, která vyjadřují jeho odhodlání vzdát se; řešení považuje za možné
  • Grebeníček by chtěl spojit hlasování o důvěře vládě se zákonem o majetkových přiznáních
  • Klaus při příležitosti výročí povstání vězňů v Buchenwaldu varoval před falšováním historie
  • Podle Jahna nepředstavuje přijetí evropské ústavy pro české podnikatele žádné riziko
  • Dálnici D1 zablokovala hromadná nehoda dvou autobusů, kamionu a dalších aut
  • Pražský advokát Kolja Kubíček se zřejmě nevyhne pobytu v Bohnicích
  • Počasí v Praze: zamračeno bez srážek, pořád ještě teplo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Vítězství na hraně
    To, co se nazývá ze setrvačnosti vládní krizí a ve skutečnosti bylo krizí kolem postavy Stanislava Grosse má své vítěze a poražené. Poražený je především Stanislav Gross, který se zapsal do moderní historii nevídaně dlouhou sérií chybných kroků a špatných odhadů. Pokud se vývoj neuhne jinam, k ne-vítězům bude patřit i Miroslav Grebeníček, kterému proklouzly mezi prsty nitky, jimiž mohl hýbat vládou jako loutkovým Špejblem. Co je mimo diskusi, že k vítězům patří prezident Václav Klaus.
    Jeho počínání bylo v některých okamžicích na hraně ústavnosti. Ukázalo se, že i stručně a hutně psaný základní zákon otevírá dost prostoru k dostatečně volnému pohybu pro politika, který má dostatečně bystrý zrak, aby průsmyky rozeznal, a dost odvahy, aby se do nich pustil. To, že pozdržel přijetí demise lidoveckých ministrů a dokonce do značné míry porušil daný slib, když demisi zdržoval dál i poté, kdy socialisté kývli na jeho podmínky, vyvolalo u mnoha lidí podiv až zuřivost, podle letory a politického přesvědčení. Nabídkou, že přijme alternativní socialistickou vládu, otevřel cestu k řešení. To, že ji socialisté jsou zřejmě ochotni přijmout je příznivé znamení, že jejich chuť na sebevraždu není tak silná, jak se ještě ve čtvrtek do odpoledních hodin zdálo. Ať to byla krize vládní či osobní, Klaus ji zvládl k obrazu svému, neradičně, provokačně a efektivně.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Verneovky a jiné knížky
    Včera jsem tu psal o verneovkách a v pondělí s k nim vrátím. Proč o nich nenapsat i v seriálu o mém dětství? Tenkrát jsem s nimi začal.
    První verneovka, kterou jsem dostal do rukou, byl Tajuplný ostrov. Vydalo ho nakladatelství SNDK, pozdější (dodnes existující) Albatros. Dali mi ji rodiče k Ježíšku v roce 1954, bylo mi tehdy devět. Bylo to překrásné vydání - kniha byla skvěle vytištěná na prvotřídním papíře. Poději, když jsem začal verneovky sbírat, jsem zjistil, že je to vydání, které jako jediné ve dvacátém století existuje minimálně ve dvou barevných variantách, jako modrá a žlutá kniha (v devatenáctém století vydával různé barevné vydání Hynek). Mnohem později jsem v Albatrosu pracoval. V knihovně tam měli archivní výtisky všeho, co SNDK vydalo. V padesátých létech vycházely odpudivé knihy, ale občas se mezi nimi vyskytly doslova perly. Platilo to obecně o tehdejší knižní produkci. Tehdy vycházela skvostná vydání klasické literatury s původními ilustracemi - namátkou připomenu Rabelaisova Gargantuu a Pantagruela. Inu, tehdy ještě žili a fungovali lidé, kteří ovládali řemeslo běžné před tím, než přišli komunisté, všechno ukradli a postupně vše, do důsledku vše, zničili a srazili na dno.
    Tenkrát věru nevycházelo moc knížek, které by zajímaly desetiletého kluka. Verneovky to samozřejmě byly - mám je dodnes, všechny z té doby. Nicméně, rád bych se v téhle souvislosti zmínil o knížce, kterou jsme miloval já a všichni moji kamarádi: brožurka Nepolapitelný monitor od Igora Vsevoložského. Bylo to o říční obrněné strážní lodi, která se při nacistickém útoku ocitne za frontou, tedy pluje na Volze v území obsazeném Němci. Ti se snaží monitor potopit, lépe polapit a on se probíjí ke svým. Četl jsem ji jistě padesátkrát. Později jsme na ni vzpomínal. Říkal jsem si: co by asi ve skutečnosti udělali s námořníky, kteří byli tak dlouho v německém zázemí? Jistě by je poslali na Sibiř do Gulagu, pravděpodobněji popravili.
    Ale o tom v té skvělé knize nebylo ani slova.

    PSÍ PŘÍHODY: S plnou důstojností
    Bart se chová k automobilům obezřetně. Ne snad, že by nebyl ochoten pod auto skočit. Zato Iris, ta si počíná jako dáma, která dobře ví, že automobil je opatřen brzdami.
    Bart, ten jde stranou, když vidí auto, ovšem jde stranou tak, aby to vypadalo, že ho zrovna teď zcela náhodou napadlo jít stranou, protože tam má něco zajímavého na práci. Nikdy to neproběhne tak, že by slyšel auto, ohlédl se, řekl si hele auto, to by bylo dobře se uklidit.
    Zrovna včera, šli jsme s pejsky a jelo auto. Ljuba zavolala na Iris. Obvykle přiběhne skoro - dá se říci - rychle. Když jede auto, Iris nepřibíhá. Iris dokonce ani nepřichází. Iris se ubírá. Samozřejmě se d¨to neděje na hlavní třídě, kde to každý mydlí pořádnou rychlostí - bylo to u nás na plácku. Lidi zdaleka vidí nadávající paní a zachmuřeného pána a ubírajícího se bílého psa a opravdu dají tu nohu z plynu a polechtají brzdu. V tom autě, kterému se Irda klidila z cesty včera, jel pán a paní a paní se dokonce usmívala. Možná, že Iris svoje ubírání chápe jako službu veřejnosti: stará se, aby se automobilisté nenudili.