RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Hvězdné války III. Pomsta Sithů
Film je skvělý, mé nadšení převeliké. Podařilo se,več jsem nedoufal - obě části ságy jsou dějově překlenuty, spojeny (což jsem čekal) a vzniklo dílo, které je z celé šestice nejlepší (což jsem věru nečekal).
Pro pořádek připomenu, že režisér Joseph Lucas natočil historicky první část v roce 1977 a ironicky ji označil jako "Epizodu IV.". To byla citace předválečných filmových seriálů tasemnicového typu, kdy bylo vcelku jedno, ve kterém díle jste do něho vstoupili. Následovaly pětka a šestka a pak nastalo dlouhé,předlouhé údobí, kdy přicházely "zaručené zprávy", že Lucas chce ságu doplnit o jedničku, dvojku a trojku.
Jenže projekt musel technicky uzrát, film se musel "naučit" novým technologiím, podobně jako až v současnosti bylo možno natočit s plnou parádou Pána prstenů.
Takže zpátky. Recenzi máte například zde na Novinkách od Františka Fuky, já se zatím omezím na pár postřehů.
Ona ta jendička a dvojka byly trochu nešťastné v tom, že to skutečně zajímavé nutně muselo být v trojce, Totiž: jak se z hodného Jediho Anakina Skywalkera stal zlý Darth Vader, otec Luka Skywalkera a princezny Leii, hrdinů d dílů IV. až VI. V jedničce je Anakin malý hoch a tím je film jakž takž zvláštní. Dvojka, to je nastavovaná kaše, usnul jsem při něm v kině a podruhé, když jsem si ho chtěl v sobotu osvěžit na videu. S obrovskou skepsí jsem šel na trojku, a vida - zdařilo se, film nejenže navázal na historickou část organicky, ale dokázal uchovat a rozvinout jejího ducha. Letecká bitva na začátku filmu, to je mistrovské dílo a ukázka, kam se dostala filmová technika za oněch skoro třicet let, kdy byla natočena závěrečná letecká bitva v Star Wars IV. Velký prostor zde dostává R2D2, onen robot typu "ždímačka"a pak hlavně Mistr Yoda, nejmocnější Jedi. Je zcela vygenerován počítačem - jak asi vedle něho obstojí Yoda z Epizody V.?
Recenzenti filmu vytýkají dialogové epizody, že jsou nudné a užvaněné. Ono je to jako kdyby vytýkali, že v sendviči je chleba. Navíc, ten film je primárně o politice a o lásce a v politice i v lásce se žvaní, až se hory zelenají. Tady se zelenají jen málo, pokud vůbec.

Hvězdné války se staly v dějinách filmu fenoménem a možná, že hrozilo nebezpečí jakéhosi rozředění. Klasická Planeta opic, to je taky fenomén, a její pokračování (přinejmenším od třetího dílu nahoru) i novodobý remake budí rozpaky. Zrovna tak jednička a dvojka Star Wars (kdybyste mě utloukli laserovým mečem, přesně si nevybavím nic jiného, než "automobilové závody" z prvního dílu). Trojkou dokázal Lucas nemožné a nečekané, dokázal překonat sama sebe a překonat dílo tři desítky let staré, které už patří do filmového Pantheonu.

PSÍ PŘÍHODY: Co pes slyší a co ne
Záleží na zvukové frekvenci, co pes slyší a co ne. Nejlíp slyší na zvukovou frekvenci dveří ledničky a šustění papíru od sejra nebo salámu. Další slyšení je značně diferencované. Nicméně, zajímavé pozorování na Irisce. V pátek jsem měl pojíždění po městě, jezdil jsem na motorce. Odpoledne byla Ljuba doma, a pracovala za Irisčiny asistence na zahrádce. Kolem jezdily motorky a Iris si jich nevšímala. Ale když jsem přijížděl na své Sůze, Irda zaštěkala a běžela mě vítat. Bezpečně poznala, že je to moje mašina!
Ale pak, po něco později: někde venku štěkali psi a Irda byla očividně zmatená, odkud ten zvuk jde - dívala se na druhou stranu! Možná, že zachytila ozvěnu, jenže ta přece musela být podstatně slabší, než ta hlavní zvuková vlna.
S tím vítáním - když přijíždím na Mrázovku, Bart mě někdy čeká u vrátek,taky mě musel slyšet už na dálku. Jindy ale se vyhrabe až za minutu, za dvě. Papírem od salámu bych asi uvítací proces výrazně urychlil. V pátek mě navštívil Jirka Wagner, redaktor našeho Neviditelného psa. Ten vždycky přinese psům rohlík, aby ho neobtěžovali. Tak to bylo radost na Starém Bělidle! Oba pejskové se nechali rohlíkem ne zrovna opít, ale uplatit, to ano. Budu zvědav, jestli Jirku poznají podle kročejů, až přijde příště.
No, rohlík, to asi nebude zas tak moc silné uplatidlo. Musela by to být šunka.