RODINA A PŘÁTELÉ: Absurdní nápad, zcela nesmyslný
Onehdy jsem pozoroval jednu dámu při telefonování. Ostatně, všímáte si, kolik lidí kolem vás telefonuje? Bývaly doby, na úsvitu mobilní telefonie, že jste šli po Václaváku a z domů vybíhali mladí úspěšní mužové ve fialovém saku a bílých fuseklích (kalhoty měli samozřejmě taky) a telefonovali a rozhlíželi se, jestli je lidi pozorují a obdivují. To dnes samozřejmě je minulost dávno zapomenutá. Telefonuje kde kdo, v podstatě kdekoli. Můj tatínek, když se setkal s nějakou inovací, podotýkal: "Co by tomu řekl Jan Neruda!" Co by tomu řekl Jan Neruda? Kdyby se prošel po městě, divil by se, kolik lidí má zánět středního ucha. To by ho asi napadlo, kdyby viděl kolem sebe tolik lidí, kteří se drží za ucho. Teprve pak by si všiml, že ti lidé s kýmsi neviditelným mluví!
A jsme u toho.
Včera jsem v Cafouru viděl čínskou paní, jak mluví mobilem.
Absurdní myšlenka mi bleskla hlavou, že je totiž divné, že mobil umí čínsky, že dovede tu podivuhodnou řeč přijmout a poslat dál!
Je to myšlenka naveskrz nesmyslná. Vůbec není divné, že mobil umí čínsky, japonsky či vietnamsky. Spíš je divné, že mluví česky.

PSÍ PŘÍHODY: Ema na návštěvě
Ema je krátkosrstý foxteriér a objevila se v rodině Martina, bratra mé Ljuby. V neděli celá rodina, Emu nevyjímajíc, se byla na chvilku podívat ve Zvoli, v domku, do kterého se budeme koncem září stěhovat.
V rodině jsou dva chlapečkové a s nimi má Ema o zábavu postaráno. Ta potřebuje jako společníky ne mladé lidi, ale šíleně mladé, zcela nové a neopotřebované organismy. Její výkon je zdrcující. Nemožno ji chytit, když si usmyslí, že bude hrát na honěnou. Je maličká a lehká a to jí umožňuje měnit směr zcela libovolně. A skáče jako Gumídek. Jsou to skoky z místa, kolmo vzhůru, do překvapující výšky.
Což jsem se přesvědčil, když vyskočila a trefila mě frňákem do oka.
Byl to přesný zásah, ani jsem nestačil uhnout. Bart mi před časem udělal pěkného moncla u oka, kdež se ohnal hlavou a já seděl vedle něho. Ta rána od Emy samozřejmě nezanechala žádnou stopu. Nemám monokl čili jojo kolem oka. Nicméně - to přiznám - jsem a nadále budu při kontaktu s ní opatrnější. Pohybuje se klikatě, střelhbitě, tak rychle, jako by vzdorovala fyzikálním zákonům, ale není to fantom. Je to pejsek a má hmotnou podstatu.