Děti to znají ze školy: existuje něco, čemu se říká průnik množin. O to se teď pokusí koalice, o které se ještě ani nedá říct, že je čerstvě upečená. Spíš by se hodilo říkat, že je v troubě, kdyby to neznělo tak prostořece. Občanští demokraté, lidovci a zelení se pokusí najít "programový průsečík". Do něho se jistě nevejde rovná daň občanských demokratů, v čisté podobě se tam nevejde ani ekologická daň zelených a místečko pro Kalouskovo ministerstvo pro rodinu se tam taky asi těžko najde.
Tři strany se nicméně pokusí vyplodit nějaký dokument, který bude mít za úkol zastřít fakt, že tato vláda, pokud vůbec pečení přežije, bude další vládou udržovací. Ekonomika je naštěstí už od poloviny devadesátých let nastartována tak, že vládu nejen ke svému štěstí nepotřebuje, ale dokonce se jí povede tím lépe, čím méně se o ni vláda bude starat. Na zásadní reformu školství, zdravotnictví a soudnictví se nenajde dost životní energie. Zbývají tedy daně a důchodová reforma, aby se dalo stvořit něco, co vypadá jako program.
Tři partneři se shodnou na omezení přímých daní. Jde ovšem o to, zdali to bude takové omezení, aby uvolnilo podnikům ruce, snížilo zatížení práce a tím i snížilo nezaměstnanost a pomohlo ekonomickému růstu. Na tomto průniku množin se trojka patrně pokusí vybudovat základy pro koaliční existenci. Ovšem tak razantní daňová reforma, jak ji připravila ODS, by patrně nepřicházela v úvahu, ani kdyby volby nedopadly nerozhodně. Lidovci by její jednoduchý princip zesložitěli sto a jednou výjimkou pro rodiny a zelení by daňovou úlevu z jedné strany vyvážili ekologickými daněmi na straně druhé. Teď, když je situace patová, to s výraznými daňovými operacemi vypadá ještě bleději. Paroubek opět připomněl, že v otázce daní si "pánové ani ruce neumejí", čímž naznačil, že se hodlá stát hlavní toaletářkou, která bude bdít nad mýdlem a ručníky v sanitární zařízení zvaném dolní sněmovna. Inteligentněji zareagovali komunisté, když si přihřáli polívčičku deklarováním principu "úprava daní ano, ale taková, že se sníží daně těm, co je už teď mají nízké a zatíží se odporní kapitalističtí cizáci".
Kromě daní se trojka může pokusit aspoň o opatrné reformy ve školství a ve zdravotnictví. Zásahy do zdravotnictví jistě vyvolají odpor zainteresovaných, kteří se doposud vždycky ozvali, když se jim sahalo na jejich byznys. Aspoň se tím zahladí pocit, že zdravotníci jsou "zaprodanci v žoldu ODS", řečeno slovníkem Jiřího Paroubka.
Společný motor pro koaliční lodičku se tedy najde. Žádný tryskáč to ale nebude. Koalice věru nebude v pozici, aby si mohla dovolit dělat vlny.
|
JAK ŽIVOT JDE: Haleluja, topíme!
Ne snad, že bychomnechtěli topit: nemohli jsme. Máme tu v našem baráčku nějaké stavební problémy, drobátko ho musíme bourat a při těch stavebních
pracech šikovní mládenci narajbovali trubku od topení. Samozřejmě nic neřekli, já pak zapnul kotel a šup, voda byla najednou na 120 a v té části domku,kde
je něco, čemu by politici řekli povolební pat a my bychom řekli průser, nastal průser na druhou, neboť voda začala tryskat a to co je normálně v systému
bylo na podlaze.
Takže včera přišli pánové topenářové a všechno opravili, do určité míry, protože sotva odjeli, oběhové čerpadlo začalo vřískat. Takže máme teplo a k
tomu muziku.
Je to zajímavé - řeknu teplo. Máme 18 stupňů. Kdybychom měli osmnáct celsia v lednu, budu nadávat, jakou máme zimu. Byli jsme na patnácti!
Jenže proti patnácti je osmnáct velmi příjemná změna, kulaté teplíčko.
Což je ilustrace teze, že člověk není spokojen s tím, co je dobré, člověk je spokojen změnou k lepšímu. Než si zvykne. Už zítra budu nadávat,
že je jenom osmnáct a budu rád, když se to vyplazí na devatenáct.