JAK ŽIVOT JDE: S Canonem na vrabce a jiné zvířectvo v ZOO
Vrabce jsem v ZOO neviděl, to byl čistě verbální žertík v podstatě nedůstojný. S firmou Canon jsem včera v ZOO byl, potud je to pravda - byla to velká akce, při které Canon předváděl svoje fotoaparáty. V přednáškovém sále byly prezentace, za Institut digitální fotografie IDIF tam přednášel Honza Březina o objektivech a já, taktéž coby oud Idifu, jsem podvakráte prošel malinkou část ZOO s lidmi, kteří o to stáli.

Co s e mi nejvíc líbilo?
Samozřejmě, ZOO je úžasná a pan ředitel Fejk ji skvěle zvelebil a jediné, co mi vadí, jdou Fejkovy řeči o tom že s tím chce praštit! Fejka by měl nějaký soud odsoudit k doživotnímu ředitelování ZOO a soud vyšší instance by mu měl přisoudit věk nejmíň do dvou set let.

Ale zpátky k zahradě, uvedu jen jednu malinkou příhodu.
Tučňáci mají nový výběh, obrovský bazén zapuštěný bokem do svahu a z jedné strany je tlustým sklem vidět dovnitř, tedy pod vodu, takže nahoře vidíte toho holomka, jak plave a dole vidíte bříško a mrskající se nožičky.
Dívala se na to maminka s chlapečkem batolecího věku a chlapeček řval:
"Gól! Gól!"
Načež maminka omluvně vysvětlila kolemstojícím:
"To on takhle huláká vždycky, když se mu něco líbí, od začátku toho fotbalovýho mistrovství!"

PSÍ PŘÍHODY: Do toho nejdu
Ráno šla Ljuba s Iris vyhodit tříděný odpad. Kontejnery máme od našeho domu tak dvě stě metrů, kousíček, za rohem. Šly, ale nepřicházely. Až po chvíli, která by odpovídala ne dvěma stům kilometrům, to bych přeháněl, ale která by jistě odpovídala mnohem delší vzdálenosti.
"Na ulici seděl ten velký zrzavý kocour,"vysvětlovala Ljuba. "Když uviděl Iris, naježil se. Iris se zastavila pokrčila pravou přední tlapu a zůstala stát a civěla na něho. Takhle tam strnuli a koukali na sebe."
"No a co ty?" chtěl jsem vědět.
"A já? Já musela odklánět dopravu."