ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Dvě podmínky
Čekali jsme, že nový silniční zákon se stane terčem kritiky. Ale nečekali jsme, že ho bude kritizovat hned druhý den předseda strany, která za něj nese největší díl zodpovědnosti. Jiří Paroubek ho označil výslovně za chybu a oznámil veřejnosti, že zvažuje "jakousi amnestii na přestupky".

Při pohledu na takový výkon při správě veřejných záležitostí se i ten největší naivka přestane divit, jak je to možné, že stát se svými pilíři moci výkonné, zákonodárné a soudní schramstne polovinu výkonu občanů země a neposkytne jim doslova nic, co by sneslo aspoň jakési srovnání s výkonem průměrného soukromého podniku.

Přitom je jasné, proč to ten člověk dělá. Předčasné volby sice nejsou na spadnutí, ale vyloučené také nejsou. A rozběsněného řidiče, kterého kvůli několika banalitám vyhnali od volantu nelze, uklidnit přídavkem na pastelky, aby si doma maloval. Populismem bylo přijetí zákona - s cílem prokázat "pevnou ruku" a stejným populismem je couvání od zákona, který je účinný sotva pár desítek hodin.

Jakoupak asi představu má Jiří Paroubek, že bude reagovat občan? A co policista? Zvažuje se amnestie. Jaká amnestie? Tu může vyhlásit prezident republiky. Hodlá snad Jiří Paroubek doporučit policistům, aby se na zákon vykašlali? Horší příklad snad ani nemůže být - premiér, který vybízí policisty, aby nedbali zákona!

Přitom zákon sám by byl v pořádku pod podmínkou splnění přinejmenším dvou předpokladů.

První je rozumnost a kompetence policistů. Číhání za bukem na bezproblémových úsecích silnic a "značkové pasti" zná každý motorista. Právě tato místa se stanou šrotovištěm na naše body. Bohužel, nelze doufat, že se splnění této podmínky dočkáme. Už první den platnosti zákona se po internetu začal šířit ceník: dva tisíce za bod pro občana, tisíc úplatku pro policistova kamaráda. Ano, tomu rozumíme, na to jsme zvyklí, tak to s největší pravděpodobností bude.

Druhý je péče o dopravní infrastrukturu. I zde bije do očí rozdíl mezi výkonem státu a soukromníka. Rozbité silnice jsou vroubeny opravenými, mnohdy i sličnými soukromými stavbami, to je obraz Česka začátku jednadvacátého století. Ministr Šimonovský prozradil, že na opravách vzniklo manko šesti set miliard korun. To znamená, že všechny vlády hluboko dozadu promrhaly to, co byly povinny investovat do silniční sítě - ne na její rozvoj, ale na její údržbu. Není divu, že na takto šílených silnicích jezdí šílení řidiči se snahou urvat každou vteřinku a protáhnout se každou skulinkou.

Nezbývá, než shrnout: ctěte zákon, když už jste ho přijali a měňte ho až na základě tvrdých dat. A aplikujte ho s rozumem, máte-li jaký.