ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Jak z krize ven? Dva pohledy.
ODS, respektive její "think tank" jménem NERV předkládá veřejnosti jeden koncept řešení krize, sociální demokracie přišla s druhým. Oba rivalové fungují v prostředí parlamentní demokracie, tudíž berou ohledy na mínění a zájmy voličů.

To je podstatné. "Řešení krize" se stalo zbožím, tedy čímsi, co se nabízí voliči, aby vnímal jako řešení krize.

Návrh sociální demokracie uchvacuje svou otevřenou koruptivností. Úhrnem ho lze charakterizovat takto: každý, kdo má právo volit, dostane od státu tou či onou formou peníze a ty budeme ždímat ze subjektů bez volebního práva anebo subjektů málo početných, tedy z firem a majetných.
Nesmyslnost tohoto návrhu bije do očí. To nevadí. Sociální demokraté vědí, že oslovují především ti, kteří drží svoje hospodářské myšlení na krátké uzdě: chci to - půjčím si. Uložím peníze do kampeličky - na 20% úrok. Český sen - už tam utíkám. Samozřejmě, že u obyvatelstva bude mít návrh sociálních demokratů podstatně větší úspěch než návrh NERVu, který nebezpečně zavání konstruktivností. Dát firmám státní záruky, aby se banky nebály poskytovat provozní úvěry? Vysvětlete to někomu, kdo nadává na současné poměry, protože za komunistů bylo pivo za dvě koruny! Snížit zálohy na daň z příjmů pro podnikatele a firmy? Postavte tenhle nápad vedle nápadu poskytnout důchodcům třináctý důchod v roce.
Kdyby čtrnáctý a patnáctý, bylo by lépe...

Krizi nevyřeší ani jeden, ani druhý projekt. Je to celosvětová komplexní ekonomická anomálie, kdy na sebe působí odnikud neovlivnitelné tlaky vedoucí k nepředvídatelným důsledkům. Všimněte si, jak opatrně se ekonomičtí odborníci vyjadřují k budoucnosti, ledaže straší: když totiž to dopadne špatně, na "jejich slova dojde". A když dobře, všichni budou rádi a na jejich strašení zapomenou. Volby, to je, oč tu běží. Občanští dmeokraté jsou na dobré cestě prohrát i volby do Evropského parlamentu a mohou se těšit na nakládačku ve volbách příštích. Nepomohl by jim ani (nepravděpodobný) návrat prosperity. Copak lidi strašně nenadávali v té době, kdy výkon ekonomiky byl na vrcholu a občané se měli vůbec nejlíp v dějinách tohoto prostoru?

JAK ŽIVOT JDE: Jak je to s hodinkami
Ráno jsem objevil na webu článeček o nových hodinkách Kisai Sensai. Nemají ani ručičky, ani čísla, mají světýlka a podle nich, pokud prostudujete návod a pochopíte ho a zapamatujete si, co je v něm napsáno (což jsou tři rozdílné úkony, jak známo), dokážete odečítat čas. Jen se podívejte:

Věru to není snadné. Hodinky nenosím, třebaže mám několikatery. Vadí mi nosit něco na zápěstí - a využívám toho, že a) svět je nasycen hodinami a hodinkami, b) na mobilu si přečtu, kolik je. Ale přiznám, že mě Kisai Sensai velmi lákají.

Ne, nekoupím si je. Už proto, že je krize a první krok k šetření je nekupovat kraviny.
Velmi bych doporučoval státům, aby se tímto heslem řídily. Kdyby náš stát přestal kupovat kraviny a vydávat peníze za kraviny, mohl by každému občanovi věnovat - odhaduji - padesát hodinek Kisai Sensai. Zo by bylo krásné pokoukání, jak bychom všichni chodili ohodinkovaní, poblikávali na sebe světýlky a velebili stát, jak je hodný a rozumný!
Naštěstí ani to prvé, ani to poslední nehrozí.