2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 22. 9. 2009,
  • Rusové nepřestali vyhrožovat umístěním svých raket do Kaliningradu
  • Barroso chce varovat, že jednání o klimatických změnách se nebezpečně blíží mrtvému bodu
  • EK navrhne příští rok protiopatření, pokud Kanada víza pro Čechy do konce roku nezruší
  • Vlček vyhlásil stav legislativní nouze, sněmovna projedná úspory a snížení platů politiků
  • Vláda schválila balíček úsporných opatření, schodek by měl klesnout na 155,3 GKč
  • ODS balíček se skřípěním zubů podpoří, Paroubkova strana socialistická se vzpěčuje
  • Vláda se dohodla, že by platy ústavních činitelů měly příští rok klesnout o 4 %
  • Paroubek v Právu zopakoval svoje neomalené výpady proti Havlovi
  • Počasí v Praze: skoro jasno, 25 stupňů

    Že jim není hanba
    V ubohém pokusu nenaštvat si sněmovnu rozhodla se Fischerova vláda žádat od ústavních činitelů opravdu velkolepé utažení opasků: o čtyři procenta. Strany uplácejí voliče, aby pomohli jejich prominentům dostat se skrze poslanecká křesla ke státním penězovodům. Je to čisté uplácení. I tento krok vlády patří do stejného ranku.

    Je to hanba.

    Dnes večer jsem se náhodou setkal s majitelem jedné úspěšné továrny střední velikosti. Zaměstnanci přistoupili na třicetiprocentní snížení mezd po dobu krize. Před jednáním o úsporném balíku i odbory vyjádřily souhlas s navrhovanými úsporami. Původně chtěla vláda po ústavních činitelích dvacetiprocentní snížení. Dovolte být osobní, kdybych v této krizi já osobně měl jen o dvacet procent nižší příjmy, radoval bych se.

    Ti lidé žijí v akváriu, jsou úplně mimo. Samozřejmě, že těch dvacet procent by stát nevytrhlo. Jenže by signalizovalo veřejnosti, že tito ústavní činitelé jsou s lidmi a jsou ochotni aspoň nějak sdílet jejich osud.

    Teď to odmítli.

    Staří Čechové říkali: když žereš, nemlaskej. Do vysokých vládních kruhů tato moudrost nepronikla.

     
 border=

    JAK ŽIVOT JDE: Jak jsem letěl balónem
    V neděli 2. září se v Praze na Opatově konala velká sláva – městská část Praha 11 tam slavila 33té výročí založení. No a nakladatelství Albatros, konkrétně jeho pan PR pan Suk, tam vyjednalo křest mnou zpracované verneovky Pět neděl v balóně. Po křtu jsem měl nasednout do balónového koše a odplout za jásotu nadšeného davu.

    Dav se dostavil, i jásot byl, křest se konal, ba i autogramiáda s ekonala, dokonce i balón do balíku srolovaný se tam vyskytl, jenže taky chybka se vyskytla: vítr foukal směrem na Prahu a to bylo nedobré. Balóny byly připravené dokonce dva. Patřily firmě Stifler Baloons, jeden měl pilotovat pan Jan Smrčka, druhý jeho dcera Zuzana Smrčková. Nezbylo tedy než odjez proti větru a pak vzduchoplout. Odjeli jsme tedy kousek dál, někam k Modleticům, kde rejpají napojení Pražského okruhu na brněnskou dálnici. Já letěl se slečnou Zuzanou, hlavní cestující byli pán a paní, manželé, přičemž pán dostal ten let jako dárek k šedesátým narozeninám. Já měl za sebou vzduchoplavby tři, dvě v Masai Mara v Keni v Africe a nejnověji doma, na trase náves Zvole – humna za zámkem Štiřín. Bylo krásné počasí, svítilo sluníčko, vítr foukal jen velmi mírně a velebně nás nesl, pravda, zase k Praze, ale byli jsme dostatečně daleko. Minuli jsme Osnici, tam bydlí rodina mé ženy, její rodiče a bratr se švagrovou a švagráčaty. Jeden z těch chlapečků letěl s námi při onom památném letu ze Zvole, druhý už taky letěl, když jsme loupili let Martinovi Krbovi jako dárek, onomu bráchovi. Oni věděli, že mám letět a jak jsem se pak dozvěděl, pozorovali oba balóny a chlapečkové komentovali přelet slovy „holt člověk má k balónům jiný vztah, když už je sám vzduchoplavec“, což samozřejmě měli stoprocentní pravdu.

    Letěli jsme až do západu slunce, tedy asi hodinu, někdy do sedmé večerní a něco, a přistáli jsme na poli nedaleko obce Vestec na staré benešovské silnici. Těmi místy vede nouzová betonová cesta. Na ní parkoval bílý ruský kamion naložený léky a ten šofér se asi hodně divil, co to sem letí za obludy. Přistání bylo perfektní, koš se ani v jednom případě nepřekotil (když jsem přistával v Masai Mara, koš se v obou případech překotil). Jeden výtisk Pěti neděl v balonu jsem vezl sebou a rád jsem ho pak slečně Zuzaně věnoval. Společnými silami jsme pak plášť balónu srolovali a nacpali do pytle a koš i pytel naložili na valník tažený džípem. Pomáhal nám i pan S., občan z Vestce, který sám létá už spoustu let na motorovém rogalu a nabídl mi, že mě sveze (má dvousedadlové rogalo) a že mu mám na jaře zavolat. Což udělám, protože na motorovém rogalu jsem ještě neletěl a všechno se má zkusit. No a už byla skoro tma a ti, co letěli poprvé, byli křtěni. To je obřad navazující na počátky balónového létání, kdy měl první posádku montgolfiéry tvořit chlap odsouzený k smrti, leč francouzští šlechtici prohlásili, že toho bohdá nebude, aby malý výskok pro člověka ale velký výskok pro lidstvo vykonal kriminálník, takže se přihlásil šlechtic a po něm jeho kamarád nešlechtic a toho vzápětí Ludvík XVI. povýšil do šlechtického stavu, takže se i dnes prvovzduchoplavci takto pasují na šlechtice. Pan Smrčka jim, klečícím, sypal na hlavu hlínu ve jménu země, pak jim pálil vlasy, což velice rozplakalo nejmenšího prvovzduchoplavce, zkrátka byl to obřad dlouhý a složitý a do něho pak se ozval nějaký přihlížející pán:

    “No jo, ale vona todle je normální silnice, koukejte, kolik tady teďko stojí aut...“

    Ale on si jen zabědoval, nenadával, takže obřad se odbyl se vším všudy, i s přípitkem sklenicí sektu na závěr. Ljuba pro mě přijela autem, nezabloudila a když pak jsme na té betonce couvali, nestalo se nic, o čem by se dalo žertovně psát, takže lze říci, že román Pět neděl v balonu byl důstojně pokřtěn.

    Už se těším na křest Tajuplného ostrova, co si na něj albatrosí pan Suk vymyslí. Navrhoval bych ztroskotání na Střeláku.