Což se jeví býti značně pravděpodobné.
Bude to především zásadní vítězství Bohuslava Sobotky. Tento No Name Man s vizáží Hurvínka, zajímavý snad jen svou naprostou absencí zajímavosti, bude najednou v roli Toho Kdo Zamezil Pohromě. Senát, tato doposud bezvýznamná instituce, která, jak pamatujeme, vznikla na základě slibu federálním poslancům, že se stanou senátory pokud rozbijí hlasováním republiku, přičemž k rozbití došlo, jejich posazení do senátních křesel nikoli, tedy tato nezajímavá parazitní instituce se stane krajně významným politickým kolbištěm. Zde Hrdina Sobotka bude rozbíjet pokusy o reformní kroky, nezbytné pro zítřek, ovšem bolestné pro dnešek.
O toto jde v senátních volbách a o toto šlo do značné míry i v komunálních volbách. Správně to poznamenal Václav Klaus, když řekl, že je to ověření veřejné podpory reformám. Už komunální volby nevyzněly nijak zvlášť proreformně. Pokud druhé kolo dopadne tak, jak to vypadá že dopadne, reformy budou připomínat dnes už zapomenutý Janotův balíček: budou nanicovaté a tuto nanicovatost jim budou pak vyčítat ti, kdo ji zavinili.
Takže jděte volit vy, kdo spadáte do oné volící třetiny, a mějte dobrou ruku a zrale zvažte, co do té škvíry hodíte.
S názvem se zrodila i lingvistická teorie.
Dominika přišla se jménem Létající Drak, po pravdě tedy Otakárek je nápad Ljuby. Na to Dominka:
"Každý má víc jmen. Děda má jméno Ondřej, Neff a Děda a já jsem Dominika, Dodo a Domča. Takže i drak musí mít víc jmen."
Ano, zdůvodňování nezdůvodnitelného máme v rodu.
Dodo pouští draka, Ljuba přihlíží a jí držím jisticí provázek; na spodní fotce je předmětný drak při návratu, kdy vítr ustal a Otakárek se velebně snášel k zemi, neb byl unaven, usoudily dámy.