Tak zas někdy příště
Sedmihodinová schůzka ká devítky přinesla i nepřinesla ovoce. Ne snad, že by se lídři tří koaličních stran na něčem dohodli, nicméně je jasné, že kapři rybník vypouštět nebudou a že tedy podle očekávání se vláda nerozpadne. Žádné oficiální komuniké vydáno nebylo, rýsuje se však kpompromisní řešení: tři řádní ministři pro Věci veřejné a předsednictví legislativní rady vlády pro Karolinu Peake.

Pokud za pár dní nebude všechno jinak, zdá se, že celý ten cirkus končí. Zvolna se budeme pokoušet ujasnit si, co se vlastně stalo. Tenze začala už při projednávání koaliční smlouvy a bylo zjevné, že se psi rvou o kost lídra protikorupčního a reformního týmu. Pozvolna se ukázalo, že se s korupcí nedá nic dělat, protože na ní leží celá česká politika a že o reformy lidé stojí podstatně méně, než jak to naznačoval volební výsledek. Podškrtnuto, sečteno, vlastně není o co se rvát. Vít Bárta se stáhl do pozadí, jak si to přáli jeho konkurenti podle klasického hesla „aby nám soudruh moc nevyrostl“ a vše půjde při starém.

Což neznamená, že je to špatně. Koaliční vláda má ještě dost času aby prokázala, že je skutečně vládou hospodářské odpovědnosti, jak to inzerovala od začátku. Brzy se totiž ukáže, že „strašení Řeckem“ nebylo žádné pohádkové volání „vlk, vlk“ a že „řecká lež“ se promění v truchlivou řeckou pravdu, až se řecká ekonomika definitivně zhroutí. Politické důsledky pro naši scénu jsou nepředvídatelné. Zatím se zvolna suneme na křídlo skeptiků, kteří na mezinárodní pomoc pohlížejí nevlídným okem. To samozřejmě může vládě přinést cenné body u veřejnosti za situace, kdy nálada – dle slov miliardáře Babiše – dosahuje maximálního stupně nasranosti. V tomto ohledu nemá sociální demokracie mnoho co nabídnout, nebo to přinejmenším nedala zatím najevo.

Žádná senzace tedy po středeční ká devítce nenastala a to je dobře – z jednání vzejde upytlíkovaný kompromis a ten bývá cennější, než halasné vítězství, které se vzápětí promění v prohru.

JAK ŽIVOT JDE: Odcházení
Zmínil jsem se tu o odcházení, o tom, kdo dřív a kdo později a jak se na koho čeká. Naše čtenářka D. B. k tomu podotýká:

Dost často se stává, že jsou u odchodů a odjezdů dvě a více osob. V tom případě osoba, která je hotova dříve než ostatní, najede na program vykonávání takzvaných krátkých, snadno přerušitelných činností. Patří mezi ně zalévání kvítek, skládání prádla, uklízení nádobí z myčky apod., které lze vykonávat již oblečen(a) a obut, pouze bez kabátu / bundy.
Aktivace dokončení odchodu nastává v okamžiku, kdy nejpomalejší osoba stojí u dveří s výrazem "tak tady na tebe čekám, a ty tu zase nejsi", dokončení odchodu by nemělo zabrat více než 20 sekund.
Každý si může vytvořit sám seznam takových činností.
Jednak užitečně využijete čas, druhak to nevypadá jako nátlak.

Skvělá metoda, velmi ekonomická a obecně užitečná. Nejhorší odcházení vykonávám já, sám. Odejdu, nasednu do auta a jedu. Po dvou kilometrech si vzpomenu, že nemám doklady. Vrátím se, vezmu doklady, odejdu, nasednu do auta a...
Obvykle se to tedy obejde bez druhého a třetího návratu, ale ten jeden návrat, ano, ten je velmi častý.