Zrodil se nám nový Che
Ano, nový Che Guevara, revolucionář bez bázně a hany, zrodil se v našem pramálo heroickém prostředí. Jmenuje se Jiří Paroubek a své sociální rozhořčení dal najevo v sekci blogů na Aktuálně v článku
Říkají si „los indignados" – rozhořčení.
Popisuje v něm situaci ve Španělsku, kde byla 15. května okupační stávka a od té doby tam jeden protest stíhá druhý. Paroubek píše:
Největší masou protestujících jsou mladí lidé. Říkají si „Los indignados", rozhořčení. Rozhořčuje je politická, ekonomická a sociální perspektiva, se kterou jsou každodenně konfrontováni. Rozhořčuje je korupce mezi politiky a podnikateli ucházejícími se o státní zakázky.
V tomto duchu pokračuje, načež kulminuje konstatováním, že i česká média mlčí, neboť:
Bojí se, že se lidé v nejvyspělejších částech světa spojí a odmítnou dále podporovat politickou korupci vládnoucí politické třídy, která přestala chápat potřeby lidí a neomezený diktát nadnárodních finančních skupin. Bojí se výzvy k mravní revoluci. Ve Španělsku je to skutečná předrevoluční situace, jež se může rozšířit po celé Evropě.
Co dodat?
Ono to je asi pravda. Mejdan žití na dluh končí, nastávají krušné časy a bez otřesů a následných tsunami se to neobejde. Ale Jiří Paroubek není ten pravý, kdo by si měl nasadit Che Guevarův baret a odejít se samopalem do brdských lesů bojovat proti establishmentu. On stál v čele vlády, která si v míře zkorumpovanosti systému nezadá s kteroukoli jinou. Stál v čele partaje, která si postavila do čela Stanislava Grosse, nejkřiklavější příklad politicko – hospodářského šíbra.
Paroubek je autor nesmrtelného výroku „kdo z vás na to má“.
Pokud by se měl týkat nestydatosti, pak s ohledem na tento článek nemá velkou konkurenci.
Otřesy možná přijdou i k nám a kdo ví, jak to všechno dopadne, až míra naštvanosti přesáhne hranice snesitelnosti. Ale Jiří Paroubek nebude mávat praporem na barikádě. Ten bude nakopán do zadku se všemi těmi, kdo to zavinili.
JAK ŽIVOT JDE: Když nejde internet
Jak jenom jsme bez toho internetu mohli vydržet takovou dobu? Včera u nás nešel celé dopoledne. Ráno jsem se posadil k počítači. Poslední mail z 6.30. Chtěl jsem stáhnout čerstvé – a ono nic. Ikonka připojení dole na obrazovce s vykřičníkem. Ohlédnu se: modem a wifinu mám strčenou za sklem v knihovně. Pomrkávala tam na mě zelená světélka, takže oba přístroje fungovaly. Záhy jsem zjistil, že wifina pracuje, síla signálu velmi dobrá, pochvaloval si počítač. Zkusil jsem signál vytáhnout z modemu kabelem. Nic, a wifina na mě vyčítavě hleděla zeleným okem. Vidíš? Nevěřil jsi mi. U mě je to v pořádku, kéž by to tak bylo VŠUDE!
Nepokoj ve mně rostl. Mám spoustu práce, ale jak ji udělám bez internetu, když vlastně prakticky všechnu práci dělám přes internet?
Zkoumal jsem telefonní linku. Byla v pořádku. Pak jsem si vzpomněl, že jsem míval internetové připojení přes mobil. Jenže to jsem zrušil.
Takže jsem šel posekat trávu. Teprve po poledni se ta potvora rozběhla. Tvářila se jako by nic. Žádná omluva, žádné vykrucování. Prostě – zase běžela.
Já se ti pomstím, táhlo mi hlavou. Zítra ráno zase nebudu u internetu já, a Hyena vyjde až v pátek. Tak!
Jen se bojím, že je to té potvoře jedno.