 |
Bratři Mašínové viní Václava Havla z toho, že komunisté nadále působí jako politická síla. Je to oprávněné i neoprávněné. Není pochyb o tom, že v první fázi popřevratového režimu měl Václav Havel obrovský vliv a kdyby si zrušení komunistické strany vzal jako cíl, bezpochyby by ho dosáhl. Neudělal to jistě z mnoha důvodů. Mezi jeho přáteli a spolupracovníky z disentu bylo mnoho bývalých komunistů a mnozí z nich svoji víru neztratili ani po mnohaletém žalářování – ostatně, žalářován a mučen byl i Gustav Husák. Nechtěl to udělat i z důvodů mravních, prostě nechtěl „být jako oni“. Výsledek? Komunistická strana tady je, funguje... a momentálně je v podstatě bezvýznamná. I tom je důvod, proč se opět otevřela kauza „zrušení komunistů“.
Na veřejnost prosakují zprávy o právní analýze vedoucí k závěru, že pokus o zrušení komunistické strany není průchodný. Ať už mají vnitráčtí právníci nebo senátor Štětina, který jejich závěry prudce odmítá, i kdyby nakrásně byl proces zrušení doveden ke konci, stejně by vyústil v jádře a podstatě věci: jde o symboliku a název.
Vždyť i ta Vandasova Dělnická strana, po dlouhých průtazích zrušená, existuje dál pod jiným názvem. Jenže ona byla za starého názvu stejně bezvýznamná a okrajová, jako je za nového názvu a žije jen z mediální pozornosti. S komunisty je to jiné. Co by se s nimi dělo, kdyby začátkem devadesátých let byl pojem „komunistický“ v názvu strany, hnutí nebo spolku postaven mna roveň pojmu „fašistický“ a bylo by ze zákona zakázáno ho používat, stejně jako by bylo zakázáno používat grafického symbolu kladiva a srpu, jako je zakázáno používat hákový kříž? Komunisté by existovali dál, jinak by se jmenovali, a velmi pravděpodobně by se účastnili levicových vládních koalic. Dnes by asi měli jiný program, lovili by v jiných vodách. I senátor Štětina by si měl uvědomit, že dnešní třicátníci byli v době převratu desetileté děti... a o komunismu mají jen mlhavé představy a je za obzorem jejich zájmu.
Takže on i tento pokus asi nakonec vyšumí v neurčitu. Navíc, všimněte si, že komunisté vždy těžili z ekonomických krizí. Teď je to jiné. Ekonomické těžkosti radikalizují veřejnost, ale stará se při tom někdo o nějaké komunisty?
|
Tedy, pršelo hodně a blejskalo se a když se to strhlo, byli jsme navštívit Knéblovy a z jejich domku v Olešku jsme pozorovali bleskovou iluminaci a mysleli na to, jestli jsme před odchodem zavřeli stropní veluxová okna. To je oblíbená dešťová zábava asi každého, kdo má stropní veluxová okna. Zavřeli jsme je a nic se nestalo, jak se ukázalo po návratu.
Byla to třetí bouře v pořadí těsně po sobě a při té druhé to nedopadlo tak ideálně. Byli jsme doma, takže se Ljubě podařilo zabránit nejhoršímu: šla se podívat, jak to vypadá u mě v pracovně a nevypadalo to nejlíp, protože velux nad psacím stolem byl otevřený a pršelo dovnitř. Chytl to monitor Iyama a vzalo to i klávesnici, počítač, ten spinká v závěsu pod stolem, takže byl pod stříškou. No a vida, monitor i klávesnice to přežily. Monitor asi půl dne poblikával, ale už je vyschlý a monitoruje jako před tím.
Já to pořád říkám, okno ve stropě, to je proti přírodě. A bejt Podger, to je součást přírody, přinejmenším té přírody, k níž náležím já.
Mopst v Lahovicích
Včera jsem tu psal, že na vyhlídkové věži na mostě v Lahovicích jsem poprvé spatřil člověka! Pan J.K. mi napsal:
Člověk, kterého jste viděl na vyhlídce mostu byl s největší pravděpodobností geocacher. Na vyhlídkové plošině je totiž keš umístěna, což byl také jediny důvod, proč jsem se tam vydal já :-)
No a pan K.U. píše:
Prvenství výstupu bych si rád připsal já, i když jsem jistojistě první nebyl,
každopádně doporučuji někdy i Vám se tam zastavit a vylézt nahoru.
Je to všechno z totálně děrovaných mříží, takže lahůdka pro jedince se závratí!
Takže - vzhůru do Lahovic, napadá mě, že bych se tam mohl vypravit s Dominikou!