Fakta a pevné názory
Ve světě, ve kterém nelze věřit prakticky ničemu, budí aféra biologa Charlese Monnetta podiv. Jde o vědce, který zkoumal lední medvědy v severních polárních oblastech a došel k závěru, že globální oteplování tyto živočichy ohrožuje. Případ měl velkou odezvu a Monettovy závěry zapracoval do svých studií i Al Gore, který nakonec dostal Nobelovu cenu. A teď se nám předkládá zpráva, že americké úřady Monnetta vyšetřují a musel odejít na nucenou dovolenou.

Když se to takto napíše, budí to dojem, že Monnetta sebrala policie. Není to tak. Jde o vnitřní opatření U.S. Bureau of Ocean Energy Management, Regulation and Enforcement, což je federální úřad a c Americe se všechno co je federální bere velice vážně. Co ovšem je typické je to, že aniž se cokoli přesného ví no podstatě případu, budí to vášně. Klimaskeptici jásají, oteplenisté zuří a protestují. Takové počínání pochopitelně nemá s vědou nic společného. Jde o jasně ideologický střet a běda, když se ideologie oblékne bílý vědecký plášť. Přežili jsme vědecký komunismus, teď ještě přežít vědecký oteplenismus.

Což se děje ve dnech, kdy je na Šumavě div ne povstání proti ochráncům kůrovcové kalamity. Ale od opravdového posvtání není daleko, už prý padly první facky.

JAK ŽIVOT JDE: Dnes na dlouhou dobu asi naposled
Kdepak, nechystám se na cesty! V neděli si pravděpodobně přivezeme pejska a budu tedy popisovat, co se děje v naší – nyní ještě – poklidné domácnosti. Jestli mezi řádky odhalujete známky jemného neklidu v mé duši, není to důkaz vašeho ostrozraku. Vím do čeho jdeme a jímá mě děs. Včera jsem skajpoval s Ljubou – ta se vrací z Turecka zítra. Ptala se, zdali jsem už sroloval kabely. To je jako by se ptala, zdali jsem sroloval všechny listy na všech stromech na zahradě. Jak, sroloval kabely? Jen to mě utěšuje, že každý pes, kterého potkávám na ulici, býval štěně a přitom jen málokterý jeho pán má šílený zrak. Navíc, už jsem prodělal dvě štěněcí invaze. Gordon býval štěně a Bart taky. Byli jsme před Gordonem, byli jsme před Bartem a jsme po Gordonovi i po Bartovi. Takže vydržíme i Noru – ano, to je pravděpodobné jméno dalšího člen rodiny. V pondělí podám zprávu.

A proč naposled? Co to má znamenat? Je to docela prosté, milý Watsone. Budou to přece zase po dlouhé době psí příhody, které jsem tu už dlouho neměl, protože v posledních měsících Irisčina života toho nebylo mnoho veselého k vyprávění. Ne snad, že by trpěla, to ne, ale nechtělo se mi psát o tom, jak musíme nosit Irisku do schodů. O tom, jak Nora padá ze schodů se bude psát líp.