 |
Ve městě Permu v Rusku otevřeli výstavu o činnosti československých legionářů v této oblasti. Je to výborný počin a nelze dosti pochválit všechny ty, kteří se o něj zasloužili.
Legionářská historie byla v Rusku z pochopitelných důvodů zkreslována. Pro mnoho návštěvníků výstavy bude obsah jistě znamenat šok a dá se čekat i odpor. Propagandistická masáž trvající tři čtvrti století musela zanechat stopy.
Je ale dobře, že výstava připomněla historii legionářského tažení i doma, tedy u nás, v Česku a samozřejmě na Slovensku, šlo přece o československé legie. Byl to jeden z nejodvážnějších podniků první světové války a zasloužil by si pozornost i dnes. Za první republiky byla legionářská historie bohužel devalvována do podoby trapné propagandy. Přispělo k tomu i levičácké nadšení pro komunistické masakry na Rusi. Tohle je všechno už součástí minulosti.
Legionářské tažení v Rusku, ale samozřejmě i ve Francii a Itálii, je přinejmenším stejně hodnotné a statečné, jako boj našich vojáků na západní a východní frontě za druhé světové války. Děti by se o tom měly učit ve škole, bylo by správné události a jejich protagonisty připomínat v literatuře a ve filmu. To samozřejmě nemůže nikdo nařídit, k tomu bychom měli dozrát. Legionářská historie patří k nejslavnějším kapitolám českých a slovenských dějin.
Tak si to dnes připomínáme aspoň v Permu.
<
|
Nora byla celé dopoledne veselá. Zkoumala zahradu a zmapovala asi tak čtvrtinu – vytvořila si pomyslnou čáru a za ni se zatím neodvažuje jít. Nápadně často čurala.
No a pak šla na pelíšek spát a spala podivně dlouho a měla horký čumák. Když se probudila, nechtěla z pelechu vylézt a byla celá nějaká divná, takže jsme ji odvezli na veterinu.
Jak to tak vypadá, má zánět močových cest. Zřejmě proto byla taková bluma, jak jsem o tom psal včera. Dostala penicilin a dnes odpoledne jedeme na kontrolu. Takže se nedivte, že se mi nechce psát něco veselého. Je to nemocný chudáček hňupíček. Jistě to není nic vážného, ale každé chřadnutí je starost.