Abysme se z toho nepo
Prožíváme dobu, kdy se takříkajíc nic neděje a stačí pár aktivistů na stromě a už předsedové politických stran putují za Svatým Grálem zviditelnění, aby si tam nechali vysmát do obličeje. Což se stalo Bohuslavovi Sobotkovi, který si asi od někoho nechal nakukat, že jeho prohnilá a prokorumpovaná strana získá mladé lidi tím, že začne pískat ekologistickou písničku. A protože se nic neděje, ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva dostal do médií pravopis.

Tedy, reformu pravopisu. Hlavně zaujal veřejným prohlášením, že slovo „abychom“ je zastaralé a je třeba ho nahradit slovem „abysme“. Má to stejnou logiku, jako „kdybysme“ nahradili slovo „pane“ slovem „vole“. Ano, říká se abychom a říká se vole. Abychom se říká i píše a spousta lidí píše „abyjste“ v domnění, že se posadili na královský trůn spisovnosti.

Jazyk se vyvíjí a hlavně je třeba do nměho vstřebat nová slova. Pro elektronickou poštu se ujal „mail“ a nic se nestane, když se z něho stane počeštělý „mejl“. Svého času byla soutěž pro nové české slovo pro motocykl „scooter“ a vyhrál to nakonec skútr. Ostatně, samo slovo motocykl nebo automobil taky nejsou ryze české. Slovo velocipéd odumřelo, nahradilo ho prostě kolo. To vše jsou peripetie jazyka, je to jeho obohacení.

Měli bychom ale rozlišovat obohacení a zpotvoření. Naučit se spisovně psát, to vyžaduje jisté úsilí a krapet fištronu, zrovna tak, jako jíst vidličkou a nožem. Přesto hodně lidí obědvá lžící, navíc té lžíci říká „žíce“. To bychom měli skončit tak, že se v Hiltonu bude „žícovat“?

Každá gramatika je těžká k naučení, ale kdo s ejí naučí, dává najevo, že je schopen se něco naučit. Je smutné, že se lajdácké a nespisovné promluvy zavedly kupodivu i mezi divadelníky, zřejmě ve snaze dát najevo jakousi fachmanskou jadrnost. Spisovnost, to je poslední aristokratičnost, která nám zbyla. Nezkažme si ji.

PSÍ PŘÍHODY: Běháme a sedáme na povel
První nesporný výchovný úspěch – Nora se naučila povel sedni! Tedy, nikoli „se naučila“, ale Ljuba ji to naučila. Já jsem ji zatím stačil naučit alotrium, zápas s ručníkem. A protože pořádek musí být, ručník se má vrátit původnímu účelu a my dostaneme k zápasovým účelům speciální hadr.
Jak znám život, speciální hadr nebude Noru bavit a nakonec degradujeme onen první ručník na hadr a Nora se postará, aby se hadrem stal. Ale to je věc dalšího vývoje.

Pohádka na dobrou noc
No a mimoděk se narodila pohádka. Ve stručnosti ji vypovím. Vyprávěl jsem Noře, co ji čeká venku, až začneme chodit na procházky. Například pole, ve kterém žijí myšičky. Statisíce myšiček. No a pejskové hrabou v tom poli, aby vydolovali myšičku. Nikdy se to žádnému pejskovi nepodaří. Pokoušejí se o to pejskové na celém světě a za dobu, co jsou pejskové na světě, vydolovali tolik hlíny, že by se z ní dala vybudovat hora o rozměru Mont Everestu. Aniž vykutali jednu jedinou myšičku.
Z čehož pochází úsloví „hora porodila myš“.
Dobrou noc, Noro.