Do dalších dvaceti let
Dnes oslaví svět internetu dvacáté výročí svého vzniku. 6. srpna 1991 byl na půdě CERN zveřejněn projekt zvaný World Wide Web, multimediální komunikační prostředek založený na myšlenkách britského vědce Tima Berners-Lee. Vzestup nového média byl doslova raketový. Je třeba ale brát v úvahu, že šlo o souběžný vývoj v mnoha dalších odvětvích vědy a průmyslu. Zrodila se technologie zcela nového druhu s důsledky srovnatelnými s vynálezem knihtisku. S tou výhradou, že dopady knihtisku na vývoj lidstva šly mnohem pomaleji, než vliv internetu. V současnosti je to obrovská kulturní, ekonomická i politická veličina. Předchozí revoluční projekty šly v jakýchsi technologických vlnách: němý film – zvukový černobílý film – barevný film – trojrozměrný film. Každé toto filmové mezidobí měl údobí jakési stability trvající doslova desítky let. V internetu toto neexistuje.

Je to, jako když praskne přehrada.
O politických důsledcích není pochyb. Je to prostředek k dosažení demokracie nového typu, k dosažení ideálu otevřené a tudíž svobodné společnosti. To je samozřejmě důvod, proč se naše politické struktury chovají k internetu tak odtažitě. V počáteční fázi podporovaly rdousící vliv monopolního Telecomu, ruku v ruce ODS a ČSSD. Internet se přesto prosadil. Ukázalo se, že by mohl zjednodušit a zprůhlednit státní správu. Proto vzniklo ministerstvo informatiky vedené ministrem Mlynářem. Ministra pod směšnou záminkou šikanovali a málem zavřeli, projekt zrušili a ministerstvo rozehnali, jako zatím jediné: to proto, že mělo jasný cíl a skutečný smysl.

Internet je živel a jeho vývoj půjde dál. Čekají nás revoluční novinky, především v oblasti boření jazykových bariér a odstranění rozdílu mezi psaným a mluveným slovem. Internet má dvacet let. Ale pořád je to ještě novorozeně.
Co z něho bude, ví bůh.
Možná, že bůh stvořil internet, aby byl vidět a konečně aby v Něho všichni uvěřili.

PSÍ PŘÍHODY: Žena se železnými nervy
Žena se železnými nervy, tak by se Nora dala charakterizovat: dokázali byste usnout u zubaře v křesle? Nora usnula na vyšetřovacím stole u veterináře. Vzpomínal jsem při tom na Gordona, praotce Neviditelného psa, kterého jsem musel vléct na laně jako sáně, abych ho k veterináři dostal a když vyšetření skončilo, on vlekl mne na témž laně pryč. Vzpomínal jsem na Gordona, toho jsme s Davidem za pomoci sestřičky fixovali s maximální vypětím sil na podobném stole na veterině na Zlíchově.

A Nora? Ta prostě na tom stole usne, a taky jí píchají injekce a měří teplotu. Gordon Cooper usnul v kabině kosmické lodi Mercury krátce před vystřelením do vesmíru. Pokládal jsem to za známku maximálně železných nervů. Ale on nebyl pes a nebyl na veterinářově stole.

Nora je v pořádku, veselá, zvědavá. Byli jsme s ní na první procházce v lese. Tuhle pamětihodnou událost jsem zachytil na iPhonu: