Zfetovaný Václavák
Opravdu se mi nechce komentovat žabomyší přestřelku kolem homosexuální parády a reakce toho či onoho a reakce na reakci na reakci. Jen se podivuji, že taková věc není za rozlišovací schopností hlavy státu, ale to věru není moje věc, čím se hlava státu má zabývat, zdali – dejme tomu – korupcí anebo pochodem gayů a lesbiček. Spíš se zamysleme nad tím, že – zase podle zpravodajství – je největším problémem Václavského náměstí v Praze prodej narkotik.

Václavské náměstí neboli Václavák není pupek světa, ale býval pupkem republiky. Přes někdejší Koňský trh táhly dějiny a odehrávaly se tu děje statečné, vzpomeňme sebeupálení Jana Palacha, i děje, na které je nejlíp zapomenout. Dnes se tu kšeftuje s drogami a když si promluvíte s Pražákem, velmi často uslyšíte názor, že už nemá smysl vůbec na Václavské náměstí chodit.

Pokládám to za symptom pomalého umírání pražského centra, vyvolaného sociálním inženýrstvím minulého režimu, v němž ten současný statečně pokračuje. První krok ke zkáze bylo ochromení dopravy v centru hlavního města. Sociální inženýři tomu říkají „regulace“. Výsledek? V centru se nedá rozumně žít. Obrovská rozloha je bez dopravy soukromé i veřejné. Zmizelo odtud normální lidské zásobování. Koupíte si tu papachu sovětského vojína a křišťálovou vázu, hůř pochodíte, když byste zatoužili po rohlíku nebo litru mlíka. Centrum města zmrtvělo a bombastické projekty ve kterých se to hemží tunely a stromořadími na tom nic nezmění. Kam sáhne sociální inženýr a zardousí přirozený vývoj, tam se umírá. Zde umírá městské centrum a že na jeho mršině parazitují drogové masařky, to věru není nic k divení.

PSÍ PŘÍHODY: Je to iDog by Apple
Kde jsou ty časy, kdy jsem v rubrice psích příhod neměl do čeho píchnout! Za uplynulý víkend bych teď mohl napsat pomalu román. Takže popořádku. Ukazuje se, že Nora je iDog by Apple, jak patrno z jablečného loga na jejím boku.

Jsem jenom na pochybách, jakým OS je vybavena. Současně by to měl být OSX Lion, ale mám podezření, že jde o variantu OS X Mazaná Opice.

Nicméně, zpátky k faktům, teď ten nejdůležitější.
Nora se zdárně vylízává z neduhů. Přivezli jsme ji s kousancem na hlavě – ten se hojí. Má zlomený a špatně srostlý ocásek, to jí zůstane, asi jí ho přiskřípli nebo co a nenarovnali. Bude to její znamínko krásy, jako je ten beďar na sličné tváři Cindy Crawford. Měla písek v močovém měchýři, nejspíš z nedostatku pití, takže řetězově čurala. Teď už čurá normálně, tedy po štěněcím způsobu masivně, ale zvládnutelně – máme v koutě zahrady na trávníku místečko, které bude brzy spálené a posléze tyrkysově zelené. No a po penicilinu nasazeném doktorem Voldřichem ze zbraslavské veteriny nekašle, takže se podařilo zažehnat psincový kašel - název odvozen od psinec, nikoli psinka, tu snad neměla... Komentářů k původu jejího zdravotnímu stavu se zdržím.

No a to vůbec hlavní, Nora dál objevuje svět. Podle návodu v učených knížkách jsme jí dedikovali křeslo, aby se nám nesápala na naše sezení, a naučila se tam lézt docela sama! Což je patrné z přiloženého videozáznamu: