 |
Někdejší disident Miloš Rejchrt vyzývá v otevřeném dopise ministra obrany Vondru, aby zvážil cestu do Ameriky, kde by měl předat státní vyznamenání in memoriam zesnulému Ctiradovi Mašínovi. Vadí mu, že Mašín ohodnotil Václava Havla slovy „To byl kréten pěstovanej estébákama“. Ctihodný pan farář Rejchrt je úctyhodná osoba a jeho slova mají váhu. Ovšem i Ctirad Mašín je úctyhodná osoba a jeho slova mají svoji váhu. Slovo tu stojí proti slovu. Jak se v tom vyznat?
Pan farář dobře ví, že je třeba jít pod povrch slov a pátrat po jejich významech. Ctirad Mašín patří k odbojářům té první generace, té, která doufala v možnost převratu a jejíž příslušníci život mnohdy riskovali a bohužel často ji ztratili, ať na popravišti anebo v poli. Tito lidé se nedívali na pozdější disent s obdivem. Vadilo jim, že jeho významnou část tvoří bývalí komunisté a nejednou ti, kteří komunismus pomáhali přivést k moci. Lidé s trestem smrti na krku, muklové z uranových dolů, lidé žalářovaní deset i více let pak říkali pozdějším vězňům svědomí „měsíčkáři“. Když se pak režim v roce 1989 zhroutil, upínali velkou naději právě na Václava Havla. Jeho vstřícný postoj ke komunistům je obrovsky zklamal a Mašínova slova nejsou ničím jiným, než výrazem tohoto zklamání. Nedovedu si představit, že by pan farář Rejchrt o tom nevěděl. Mašína zklamal Václav Havel a zklamal ho i jeho vlastní národ – on sám se vnímal jako bojovník za svobodu a ve své vlasti byl a dodnes je veřejně označován za vraha. Proto si navykl mluvit jak mu zobák narost. Proč by se měl ostýchat nazvat – jak nazval – člověka, který měl ve své době dost autority a dá si říci i moci, aby posunul vyrovnání s komunismem opravdu kupředu? Nazývat Havla kreténem spojeným s estébáky je nehoráznost. Ale řekl to člověk, který je označován za vraha, a to je nehoráznost o řád vyšší. Nicméně, je v naší zemi asi jen jeden člověk, který by se k tomu měl vyjádřit, kdyby chtěl, a měl by chtít, protože jde o věc morální a ty on vždy kladl do popředí. Ten člověk je Václav Havel sám.
|
Byli nás navštívit David s Dodo Noru viděli hned to první pondělí, den poté, kdy jsme ji přivezli z chovné stanice, ale to právě začínal proces abych tak řekl rekonstrukce, začínaly kapačky, penicilíny, rentgeny, sono a podobné atrakce, takže s ní moc velká legrace nebyla. To je dnes samozřejmě jiné, právě teď kdy tohle píšu ji Ljuba v koupelně vážila – a je na 7.80 Kg a ten první den byla pětikilová.
Dodo si usmyslela, že ve třech uspořádají divadlení představení dramatického kusu Tři veselá prasátka. Vyskytlo se několik drobných problémů, nebyl text a nebylo jeviště. Takže se volila epizoda, kdy veselá prasátka jedou automobilem a Dodo se ujala volantu. Odborná kritika pak musela konstatovat, že Dodo bylo prasátko nejveselejší, ale že Nora projevila nejméně herecké kázně. Ovšem to se dalo čekat.
