Konec oslavných jatek
Býčí zápasy, jak se provozují ve Španělsku, nám dávají jakousi představu o tom, jak asi vypadaly gladiátorské zápasy. V Barceloně se konal poslední autentický býčí zápas v Katalánsku. Provázely ho okolnosti, které jsou pro dnešní dobu typické.

Sto osmdesát tisíc lidí podepsalo petici, podporující zákaz býčích západů. Katalánský parlament tlaku veřejnosti ustoupil. Poslední býčí zápas se pak těšil obrovskému jzájmu veřejnosti. Jak to všechno jde dohromady?

Kdo z nás jí maso, pak samozřejmě se účastní na zabíjení zvířat. Bonmot jedlíka bifteku „to se jí zahojí“ je opravdu krutý žert. Biftek je vyjmut z těla zabitého zvířete. Řezník na jatkách dělá totéž, co toreador v aréně, tedy zabíjí zvíře. Lze oprávněně pochybovat o tom, že by kráva putující na jatka na náklaďáku nacpaná v úzkém prostoru spolu s dalšími zvířaty pološílenými hrůzou (kráva má inteligenci vyšší než průměrný český politik) byla šťastnější než býk nahnaný do arény pikadorům a toreadorům pod ruku. Technicky vzato, nemá asi ten katalánský zákaz koridy velký význam z hlediska zvířecího osudu.

Zde můj názor, myslím si, že ze smrti by neměl nikdo mít radost. Ve světě kde byli vyvražděni predátoři musí stavy zvěře v lese regulovat lidé, tedy profesionálové. Hnusné je zabíjení zvířat pro zábavu. A je jedno, zdali je to z posedu anebo to dělá najatý profesionál v aréně. Je to hnusné a je tedy dobře, že tomu byla učiněna přítrž aspoň v té Barceloně. JAK ŽIVOT JDE: Prosba ke čtenářům ze Zvole
Dovoluji si touto cestou oslovit čtenáře, kteří buď bydlí v naší obci Zvole, nebo k ní cítí sympatie. Už jsem se tu několikrát zmiňoval, že vedení obce, především tedy její nynější starosta pan Stoklasa, pronajalo 120 hektarů zvolských lesů za 800 Kč měsíčně majiteli pily ve Vraném panu Tomkovi. V uplynulém období tento pan Tomek vytěžil skoro dvojnásobek toho objemu, jak ho stanovila smlouva. Poslední vývoj kolem této kauzy je následovný - rada obce schválila cenově nevýhodnou nabídku na vypracování lesního hospodářského plánu na příštích deset let člověku, kterého si přeje majitel pily pan Tomek.

Zápas samozřejmě pokračuje, chystám trestní oznámení a nevidím jiné systémové řešení, než že pan Stoklasa by neměl být starostou. Ale to je běh na dlouhou trať, do voleb daleko. Nyní je třeba zaplatit audit, který jsme společně s několika zvolskými občany objednali. Žádáme tedy občany o příspěvek na zaplacení tohoto auditu. Zde je k tomu podrobná informace na Zvolském webu, který jsme založili. Na Zvolském webu najdete i mnoho dalších informací, včetně textu onoho auditu, z něhož jasně vyplývá, jaké je páně Tomkovo hospodaření v krajině, která bby měla být doslova pokladem nejen pro zdejší občany - je to kouzelný kout dosud neponičené přírody v bezprostřední blízkosti metropole.

Zároveň prosím případné čtenáře z Vraného, aby se mi ozvali, pokud je situace ve vranských lesích podobná, jako u nás – nelítostná těžba, formální výsadba a lajdácká údržba,taková je charakteristika (ne podle mého názoru, ale podle zprávy Inspekce životního prostředí a samozřejmě i onoho auditu)hospodaření pana Tomka, podporovaného panem Stoklasou a jeho lidmi v radě Zvole. Moje mailová adresa je ondrej zavináč neff.cz. PSÍ PŘÍHODY: Lov na bojové motýly
V neděli jsme Noru zvážili a shledali ji těžkou, řečeno klasicky, váží už dvanáct kilo! Iriska vážila pětadvacet, takže mládě dosáhlo už na polovinu váhy své předchůdkyně – a pratety, jsou obě trochu příbuzné. Jak by ne, chuť k jídlu jí rozhodně nechybí a pohybu má taky dost.

O pohyb se staráme s Ljubou dostatečně a pomáhají nám i bojoví motýli. Ráno jsou ještě zalezlí, ale odpoledne, když jsou pokosená pole pěkně vyhřátá sluncem, vzduch je plný bělásků – s nadsázkou by se dalo tvrdit, že je slyšet, jak ta křídla hučí. Nora se snaží motýly pochytat. Nejraději by zvládla všechny, v nejhorším aspoň jednoho. Zatím se jí to nepodařilo, ale na fotkách je vidět, že je to někdy opravdu o fous, tentokrát bez nadsázky, tentokrát doslova. Ovšem o psí fous.

Zatím tedy nechytila. Nevím, zda to přičítat štěněčí neobratnosti anebo mistrovské pilotáži bojových motýlů. Pejskové přece dovedou v letu chytit mouchu i vosu a to přece jenom jsou razantnější letci, než je bělásek. Nicméně je to záhada, která asi patří do oblasti záhad nezodpověditelných a vyprší ji až čas. Noru bělásci omrzí a bude po záhadě.