Až po samu smrt
Případ lékaře ošetřujícího zpěváka Michaela Jacksona až po samu smrt nemůžeme sledovat jinak než z dálky. Je teď před soudem a čelí obvinění, že zavinil zpěvákovu smrt. Je to skoro literární případ. Jakmile je někdo schopen na sobě provést takové medicinální experimenty, jako právě Michael Jackson, stává se chodícím rizikem. Už to, že se nechal odbarvit z černocha na bělocha překračuje hranice zdravého rozumu.

O případu samém asi nevědí nic podstatného ani ti, kdo jsou v bezprostředním kontaktu. Co je v takovém případě správné a co nesprávné? Jaký lék podat a který pozdržet? Jackson měl 400 milionů dolarů dluhu a na krku aféru se zneužíváním dětí. Je vůbec možné takového člověka medicinálně ošetřit?

Opravdu se to nedá posuzovat běžnou optikou, protože to nemá věžné rozměry. Jacksonovu osobní situaci si nedokážeme představit, nic podobného asi nikdo z nás nezažil a nezažije. Zřejmě jsou lidé tohoto typu nebezpeční a strhávají do nebezpečí i lidi z okolí, jak si asi uvědomuje jeho lékař, který měl tu smůlu, že mu pacient zemřel. PSÍ PŘÍHODY: Návštěva obdivující
Žádná návštěva nemůže nechat pejska bez povšimnutí a pejsek není lhostejný k žádné návštěvě. Pozornost budí především rasa. Pointr není u nás tak běžné plemeno. Iris si lidé pletli s dalmatinem, měla černé skvrny na bílém kožichu, ovšem Nora je má kaštanově hnědé na bílé. A podiv budí i to, že její nejoblíbenější hračka je kartáček na zuby.

“Vy jí čistíte zuby?“ diví se návštěva.

“Ne. To ona sama.“

Úžas kulminuje. Nevím, komu kartáček zabavila. Ljuba tvrdí, že není její a můj taky není, to poznám na první pohled, protože používám výhradně modré kartáčky na zuby a tento je červený. Možná, že ho Nora objevila v některém z těch temných koutů, kam pejskové rádi chodí lovit a které by jejich páni neměli nikdy spatřit. Není žádoucí znát pravdu o každém tajemství. Záhadu původu Nořina kartáčku na zuby nechci řešit. To raději budu tvrdit, že si Nora čistí zuby. Ať řeší záhady návštěva!

V nouzi lze žvejkat i borovou kůru.

JAK ŽIVOT JDE: Prosba ke čtenářům ze Zvole
Dovoluji si touto cestou oslovit čtenáře, kteří buď bydlí v naší obci Zvole, nebo k ní cítí sympatie. Už jsem se tu několikrát zmiňoval, že vedení obce, především tedy její nynější starosta pan Stoklasa, pronajalo 120 hektarů zvolských lesů za 800 Kč měsíčně majiteli pily ve Vraném panu Tomkovi. V uplynulém období tento pan Tomek vytěžil skoro dvojnásobek toho objemu, jak ho stanovila smlouva. Poslední vývoj kolem této kauzy je následovný - rada obce schválila cenově nevýhodnou nabídku na vypracování lesního hospodářského plánu na příštích deset let člověku, kterého si přeje majitel pily pan Tomek.

Zápas samozřejmě pokračuje, chystám trestní oznámení a nevidím jiné systémové řešení, než že pan Stoklasa by neměl být starostou. Ale to je běh na dlouhou trať, do voleb daleko. Nyní je třeba zaplatit audit, který jsme společně s několika zvolskými občany objednali. Žádáme tedy občany o příspěvek na zaplacení tohoto auditu. Zde je k tomu podrobná informace na Zvolském webu, který jsme založili. Na Zvolském webu najdete i mnoho dalších informací, včetně textu onoho auditu, z něhož jasně vyplývá, jaké je páně Tomkovo hospodaření v krajině, která bby měla být doslova pokladem nejen pro zdejší občany - je to kouzelný kout dosud neponičené přírody v bezprostřední blízkosti metropole.

Zároveň prosím případné čtenáře z Vraného, aby se mi ozvali, pokud je situace ve vranských lesích podobná, jako u nás – nelítostná těžba, formální výsadba a lajdácká údržba,taková je charakteristika (ne podle mého názoru, ale podle zprávy Inspekce životního prostředí a samozřejmě i onoho auditu) hospodaření pana Tomka, podporovaného panem Stoklasou a jeho lidmi v radě Zvole. Moje mailová adresa je ondrej zavináč neff.cz.