Švýcaři jednají, a co Češi?
Je to tragikomická podívaná. Po šestiletém bádání obvinila švýcarská prokuratura sedm lidí, většinou Čechů, z finančních machinací. Jde o případ Mostecké uhelné společnosti. To je kauza, o které se tu a tam v novinách píše od doby, kdy někomu začalo být divné, jak je možné, že někdo koupí doly, aniž bylo zřejmé, kde na to vzal peníze.

Ten mechanismus byl tušený – firma byla koupena za peníze firmy, potažmo státu. Pozoruhodné ovšem je, že se o případ bytostně se týkající Česka zasadila švýcarská prokuratura. Přitom české orgány se tím zabývaly taky, hovořil o tom například Radek John, když byl ještě ministrem vnitra. Jak je tedy možné, že Švýcaři mohli a Češi nemohli? Odpověď je jistě zašifrováno v jedné zmínce ze zprávy prokuratury, že machinace byly umožněny i spoluprací českých úřadů.
Tím je řečeno vše.

NATO odchází z Libye
Dobrá věc se podařila, Kaddáfí vytažen z kanálu a zlynčován a v Libyii zavládne právo šaría. Zatím se nemluví o kamenování nevěrníků, spíš nevěrnic, ale už se mluví o právu muže vlastnit vícero žen. Takže aliance pomohla opravdu dobré věci. PSÍ PŘÍHODY: Čekání
Vrátil jsem se s Norou z procházky a ještě jsem chtěl odvézt haraburdí do technického dvora. Máme ho tu ve Zvoli jednou týdně otevřený každému – zadarmo. Můžete tam odvézt posekanou trávu nebo suť nebo nepotřebné koncertní křídlo, pokud chcete – a neplatíte ani korunu. Dodám, že navzdory tomu jsou lidi, kteří to vozí do lesa, což nechápu, protože výkonem je to sad jedno, jestli jedu do lesa nebo do technického dvora, rozdíl je snad jenom v tom, že dvůr je jednou týdně kdežto les je pořád. Ale o tom jsem nechtěl.

Zkrátka, vrátil jsem se – a teď: přece Noru nebudu strkat do baráku, aby na mě počkala uvnitř, nechám ji na zahradě a vrátím se za deset minut a pak teprve půjdeme domů. Vymyšleno, učiněno, pootevřenými vraty jsem vytahal haraburdí a Nora seděla u vrat a pozorovala, co dělám. Pak jsem vrata zavřel a ona pořád pozorovala.

„Hned jsem zpátky,“ ujistil jsem ji. Se psy vždycky mluvím. Jsou to človíčkové. No a odjel jsem.
Vrátil jsem se za dvanáct minut. Nora seděla přesně na tom místě za vraty, kde jsem k ní promlouval a strnule zírala před sebe a čekala, až se vrátím.

Ne, nelze odjet na moc dlouho!