Tempo dějů v Blbákově
Na poměrech v našem Blbákově je pozoruhodné tempo dějů. Po ministrovi Kocourkovi žádají vysvětlení původu milionů jeho maminky. V normální zemi by si premiér zavolal dotyčného a ten by deset minut poté podal demisi v naději, že se vše odbude bez rozruchu a v klidu a na vše se zapomene. Konec konců, šestnáct mega je obnos, se kterým se dá nějaký čas docela slušně vyžít a nedá se předpokládat, že by někdo své uspokojivě nevysvětlené miliony nějak vrátil nebo co. Teď se budeme bavit na téma „ministr Kocourek dosud nevysvětlil“. No a samozřejmě je úsměvné, že se sociální demokraté kolem Kocourkova případu tolik rozčilují, když sami kupříkladu hájili svého předsedu Grosse jako Moravané Hvězdu. No a další příklad tempa dějů. Plzeňská právnická fakulta přišla o akreditaci doktorského studia. Kdyby o ni přišla, jakmile se „přišlo“ na to, co každý věděl, že se tam s doktorskými tituly čachruje, bylo by to v pořádku. Ta příšerně dlouhá trapná tahanice nakonec vyústila v tom, v čem vyústit musela, jenže se ve veřejnosti posílil pocit, že těm nahoře všechno projde... což je ostatně pocit, který stoprocentně prožívám. Takže Kocourkův případ sleduji s mírným zájmem, pln skepse, lítosti a studu, že je naše země v rukou lidí, kteří z ní udělali Blbákov. PSÍ PŘÍHODY: Pes a krokodýl
To jsem to včera vymňouk – nějak jsem všechno špatně překopíroval a ze Psích příhod zbylo něco pod psa, ani moc velká psina to nebyla, nikdo nepochopil, co je tam napsáno. Tak především jsem připomínal, že Noře je půl roku a psal jsme o tom, že se přijel do Čech z Ameriky podívat Vašek Větvička. To je ten, co se svou ženou Janou před let psal do Neviditelného psa Americké listy no a na webu je dodnes jeden archivní výtisk, takže pamětníci mnohou zavzpomínat na rok 2000, tehdy měl Pes hlavičku a vše ostatní namalované od Káji Saudka. No a Vašek přivezl Noře hračky na kousání, zatím jsme jí uvolnili velkého, asi tak metrového krokodýla. Ten je teď její oblíbenec. Všude ho tahá s sebou a je to pak napínavé, když s ním běží po schodech dolů.

Další pamětihodnost – Nor už umí být sama doma. Začalo to tím, že odmítla jít s námi na návštěvu a zůstala na svém křesílku v obýváku. Večer jsme ji našli na jejím pelíšku v ložnici a všechna čest, na ustlané posteli NEBYLY žádné lavóry! No a v neděli byla Nora na výletě s Annou Marií. Ta ji pak vracela do Zvole, my s Ljubou byli pryč. Anna pak líčila srdceryvnou scénu, kdy Nora NEŠLA ani na křesílko, ani na pelíšek, zůstala za skleněnými dveřmi do předsíně, koukala za odcházející Annou, krokodýl jí visel z tlamy a kvílela. Ale tím se člověk nesmí nechat zviklat, či zvílet. To by pak neměl psa, ale kvildu.

Nora s krokodýlem