 |
Britský guvernér národní banky vybídl bankovní sektor k posílení, aby se země ubránila před důsledky krize v eurozóně. Hovoří se o tom, že se situace podobá obraně Británie před Hitlerem, který začátkem čtyřicátých let také měl pod palcem prakticky celou Evropu. No a před tím to byly – dnes už zapomenuté – války napoleonské, kdy Británie neohroženě čelila „korzickému dobrodruhovi“. A naše sázkové kanceláře už přijímají sázky na rozpad eura.
Situace je o to horší, že se hlavně do zemí eurozóny natáhly milióny ekonomických imigrantů, kteří táhli za vidinou snazšího lepšího života. Už zjistili, že to byla vidina značně pomýlená, že život ve Francii nebo Německu není tak růžový, jak se zdá přes plot slumu nebo „bidonville“, jak se tomu říká ve francouzštině. Ale pořád to jakž takž lo, pořád ještě byly dávky a pořád ještě bylo na jídlo a nějaké to povyražení. To může přestat, s následky radikalizace a nenálad vůči přistěhovalecké menšině.
Paradoxní na tom všem je skutečnost, že MÍT dluhy dnes není zas tak moc špatný nápad, protože přijde zcela jistě inflace. Ta ty dluhy zředí, a ovšem samozřejmě zardousí úspory. Takže rozmařilci na tom budou relativně dobře a spořiví, na zadní kolečka pomýšlející poctivci ostrouhají. Zajímavý pode pohled na dnes existující penzijní fondy – že obstojí před inflací je nemyslitelné a sen o nějakém zázračném pilíři, který někomu pomůže ve stáří, se zhroutí v troskách padající euro-stavby.
Na Titaniku se tančilo, když byla díra pod čarou ponoru. U nás? U nás piloti stávkují stylem „hodit se marod“. Taky zvláštní postoj...
|
Možná je znáte, ty o chytrých psech. Nora se tam velmi dobře hodí. Když jsme se na ni v létě chystali, četli jsme různé chytré knihy o výchově štěněte. No a tam se psalo, že by štěně za měsíc mělo umět rozeznat názvy sedmi hraček. To Nora umí naprosto suverénně. Má balon (to je kopačák s lany na dvou pólech, herní nástroj „norského fotbalu“, dále míček, krokodýla, uzel, žvíže (nepopsatelná chlupatá věc), klacíček a hadr. Nejen to. Sedím v pracovně a přijde Nora a že si chce hrát.
“Dobře,“ pravím. „Přines krokodýla.“
Začne hledat krokodýla, běží vedle do ložnice, jde se podívat to koupelny.
“Je dole v kuchyni,“ řeknu (pravda, ukážu taky prstem). No a ona běží do kuchyně a za chviulku přiběhne s krokodýlem.
“Jdeme hrát norský fotbal,“ řeknu jí.“Sežeň balón.“
No a ona běží pro balón a hrajeme norský fotbal.
Toho krokodýla se naučila okamžitě, snad napodruhé, nejdéle napotřetí.
S komunikací typu „lehni“ a „zůstaň“ je to, pravda, mnohem horší...
|
Z Prahy do Ostravy za tři hodiny, jízdenky na e-shopu, tak vychvalují České dráhy svoje Pendolino. A ona je to pravda, je co chválit! Těšil jsem ze, jak tu budu vyprávět žertovné příhody s cestování českým rychlovlakem, a ony žádné nebyly. Připouštím, že naposledy jsem jel ve vlaku, jak jsem psal už včera, v Koreji rychlovlakem 300 km rychlostí. Je tedy fakt, že Pendolino víc drncá, ten povrch kolejí je prostě horší než mají v emi, která byla před 50 lety v troskách. To je snad jediná malá výhrada.