Naopak, v legislativní procesu neprošel návrh, že by se měly limitovat fondy na předvolební kampaň. To je závažný nedostatek. Jeden z významných argumentů PROTI přímé volbě je právě to nebezpečí, že si někdo koupí voličské hlasy. Můžeme diskutovat o tom, zdali je to obava oprávněná nebo lichá, spíš lichá, jelikož přece jen podceňuje soudnost voličstva. Volič už projevil značnou dávku zdravého rozumu, když nejdřív sice naletěl, ale pak zavrhl Sládkovy republikány, pak vyhnal z parlamentu zelené a chystá se zatočit s podnikem detektivního podnikatele Bárty a jeho maskota Radka Johna. Takže ty nadbytečné miliony asi půjdou do vzduchu v době a v zemi, kde je na každém sloupu pouličního osvětlení reklama na něco. O prosazení limitu se teď snaží sociální demokracie, ale to budiž bráno jako součást předvolební kampaně. Horší je nejasnost kolem platnosti podpisů, které jsou nutné pro nominaci. Budou kandidáti nominovaní stranami, ale také kandidáti nominovaní občany. Bude třeba shromáždit věrohodné podpisy a to nepůjde zařídit klikyhákem na pytlíku od mouky.

Vše se tedy může zadrhnout v parlamentu při schvalování prováděcího zákona. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský upozornil, že ve vládním návrhu schváleném ve středu jsou díry a nejasnosti. Jde například o registraci kandidátů a následný soudní přezkum volebního procesu. Ale to je přece podstata věci!

Zdá se tedy, že lidová veselice zvaná prezidentská volba bude veselejší, než kdo předpokládal. Když koncept přímé volby prošel oběma komorami, nastalo divení, že kapři přistoupili na vypuštění rybníka. Ale kapři jsou chytří, oni vědí, jak to zařídit, aby se kapr nažral a rybník zůstal celý. Pokud tato chmurná vize bude naplněna, rozhodně to ničemu dobrému neprospěje.