 |
Buzerace na silnicích ze strany zemědělských odborářů zůstala bez odezvy, vláda navrhla zrušení zelené nafty v době, kdy se celosvětově zle a je třeba šetřit. Ona se ta akce těžko obhajovala. Nevinné automobilisty buzerovali lidé, kteří generují zisk převážně ze státních dotací, kdežto soukromí farmáři byli proti akci. To je podstata celé věci. Akce skončila fiaskem, ale tihle pojídači dávek si pokoj nedají. Už se chystají zablokovat Prahu.
Perlící Falbr
Europoslanec za ČSSD Richard Falbr napsal do včerejšího Práva fejeton o české zahraniční politice. Fejeton je žánr odlehčený, nadsázka je v něm nejen povolena. Když ale pan Falbr napíše, že v Brdech měla být raketová základna, to už není nadsázka, to je politicky cílená lež v duchu Kojzarova Rudého práva. V Brdech neměla být raketová základna. Měl tu být umístěn naprosto banální radar, součást systému včasné výstrahy, namířený především proti Íránu, který buduje raketovou sílu a usiluje o jadernou zbraň, přičemž se netají fanatickou nenávistí vůči Západu. K němu patříme i my. Rusové na nás zatlačili a my jsme zbaběle stáhli ohon mezi nohy. Nešlo o žádné rakety. Ale tahle lež není jádro článku pana Falbra.
Ten se zabývá zahraniční politikou a jelikož je to jiná politika než sociálně demokratická, je k ní kritický. To je pochopitelně správné. Nicméně není z článku přesně patrno, oč mu jde, krom toho, že chce vyjádřit myšlenku, že je vláda špatná. Vychází z kontroverze kolem kanadských víz. Věc je známá. Kanadský sociální systém láká chytráky, kteří ho chtějí využít a v návodu chytráckých advokátů se ucházejí o kanadské peníze. Pak konstatuje, že Evropská unie nás nechala ve štychu, když na nás Kanaďané uvalili víza. V tom má samozřejmě pravdu. To je nepopiratelný fakt a je tu politováníhodný argument pro všechny euroskeptiky. Ukázalo se, že pro unijní orgány jsme člen druhé, možná třetí, nebo vůbec nějaké kategorie a nestojí za to se námi zabývat. To vše Falbr konstatuje. Do koho se ale opřel? Do Nečasovy vlády, která se rozhodla, že využije svých možností ovlivňovat unijní politiku a bude dělat obstrukce při uzavírání Obchodní dohody mezi EU a Kanadou.
To se jeví jako velmi dobrý nápad, protože víc se zřejmě momentálně dělat nedá. Není jediný rozumný důvod, proč bychom to neměli udělat. Kanadský postoj vůči nám je arogantní a diskriminační, věcně neodůvodněný, urážející a hloupý. Unijní orgány se nás nezastaly. Takže je naprosto legitimní, že se chceme hájit, jak to jde.
Richard Falbr o tom napsal fejeton a vzpomněl si na starý výborný film Myš která řvala, o pidistátečku, který vyhlásil válku USA naději, že ji prohraje a že ho USA budou sanovat. Vtipné. Ale v dané souvislosti naprosto nemístné. Nejsme pidistáteček. Jsme stát střední velikosti a je-li na nás něco směšné, pak jsou to hloupí a zlodějští politici. Možná, že hloupí jsou i někteří voliči, kupříkladu ti, kteří Richarda Falbra zvolili, aby zastával zájmy České republiky v Bruselu. Je nám tam očividně k ničemu. Zachází se s námi jako s hadrem, Falbr Nefalbr. Jaký je Falbrův argument proti vládnímu pokusu ovlivnit kanadský postoj?
Z fejetonu to moc zřejmé není, leda snad z analýzy posledního odstavce, kdy Falbr píše:
„Kdyby takto dělal zahraniční politiku sv. Václav, tak bychom byli už v raném středověku jako národ dávno vyhubeni“.
O zahraniční politice sv. Václava toho mnoho známo není, je to postava mýtická, nicméně v povědomí je Václavův vazalský postoj vůči Německu. Proto byl oficiálně uznávám za nacistického protektorátu. Prý usmířil Němce tím, že jim posílal jako daň tři sta volů. To je nejmarkantnější bod jeho zahraniční politiky, obdivované Richardem Falbrem.
Není to tak špatný nápad, exportovat do Bruselu tři sta volů ročně, aby hájili naše zájmy. Třeba by to kanadské obstrukce zlomilo. Pro začátek by stačilo 299 volů. Jednoho v Bruselu už máme.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
|
Není pes jako pes, není pointer jako pointer. Naše Iriska milovala horké dny, jako nastaly v této době. Mívali jsme o ni i starosti, když jsme ji pozorovali, jak se vyvaluje slastně na trávníku a vystavuje bříško uragánu slunečních paprsků, schopných uvařit vajíčko na tvrdo.
Nora zastává opačnou politiku. Bříško, to ano, ale připlácne ho v chodbě na dlažbu. Ven ano, ale do stínu, a co nejrychleji zpátky do domu.
A co takhle dát si partičku norského fotbalu, Norinko?
Ano, ale jindy. Teď je léto, takže to nepřichází v úvahu. V létě bude podzim, tak snad na to bude nálada. Určitě ale na podzim.
To už bude zima.