 |
Můžeme si jen přát, aby z incidentu kolem ruské lodi Alaed plné válečného materiálu pro vražedného sirského diktátora zadržené Brity u skotských břehů nevzrostlo mezinárodní napětí. V Sýrii je občanská válka a nemá smysl si namlouvat, že tomu tak není. Západ podporuje povstalce, aniž by bylo zřetelně patrné, kdo to je a co chce, kromě toho, že se chce dostat k moci, přičemž není zřejmé, kolik jednotlivých proudů se k moci dere. Jelikož historie je učitelka s nejhloupějšími žáky, jak víme od Maurice de Boulignarda, na Západě pořád přežívá idea, že protivník diktátora musí nutně být našinec, hodný chlapec s bílým kloboukem na hlavě. No a Rusové diktátora už tradičně podporují. Odtud absurdní potlesk „arabskému jaru“ - a rozpaky z toho, že do dnešního dne nevzešlo z celého arabského jara nic dobrého. Rozvrat v Libyi a „rozvrat na cestě“ v Egyptě, kde takzvaní občané volili prezidenta ze dvou špatných možností na výběr a konflikt je tam na spadnutí. O kozí chlup poražené Muslimské bratrstvo vyzývá k „bojkotu armády“, tedy v odporu k jediné spolehlivě organizované a disciplinované struktuře v zemi. Zřejmě spoléhá na to, že islamismus už dostatečně dozrál a že převzetí moci je na spadnutí.
Aktuální nápad
Ratha zatkli na základě odposlechů, miliardář Janeček zveřejnil odposlechy svědčící o politickém vlivu ČEZ na vládu – a poslanci bádají, jak to zařídit, aby je nikdo nesměl odposlouchávat. Není to poprvé, co takto bádali, jednou se jim dokonce podařilo uštrykovat „náhubkový zákon“: odposlechy jsou jediné strašidlo, kterého se tito majitelé státu bojí. Jinak než odposlechem je korupce prakticky nepostižitelná.
No a ten aktuální nápad: co kdyby parlament schválil zákon, podle něhož by každý poslanec byl pod odposlechem pořád? A ty odposlechy by se vysílaly na speciálních rozhlasových kanálech...
Jejda, to je asi můj druhý nejhorší nápad od onoho, kdy jsem tu navrhoval, aby poslanec byla funkce neplacená a aby se parlament scházel jen v případě, že je skutečně jasně a nezbytně třeba vytvořit nový zákon na základě nějaké nové situace, anebo že by bylo nutno pod stejně silným tlakem nutnosti změnit zákon stávající.
Kdepak, samozřejmě to nemyslím vážně. Ale ta představa se mi líbí.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
|
S Norou operujeme na dvou loukách, souosedících se zvolskou čtvrtí Šmoulov. Jedna leží mezi Šmoulovem a sousední Březovou a říkáme jí Myší louka, druhá je mezi Šmoulovem a metropolitní Zvolí a to je Motýlí louka. Motýlí je proto, že ji ovládá gang velmi nebezpečných bojových motýlů, které se Nora pokouší pochytat, zatím s nulovým výsledkem. No a právě touto Motýlí loukou jsme včera s Norou a její kamarádkou Sally kráčeli.
Sally je ducha prostšího než Nora.
Když totiž jdeme s Norou, tak ona se na Motýlí louce vždycky nějak zdrží, pronásleduje motýla a tak podobně, a na chvilku zmizí. No a Sally, včera večer, běžela vesele přímo přede mnou, mně na očích, a najednou šup, vrhla se bezelstně kamsi vpravo a hned na to ji vidím, jak hází záda – to je ten úkon, kdy se pes válí po zádech, nohy do vzduchu a to je neklamná známka toho, že je tam něco odporného a smrdutého.
Takže to je ono místo, kam se uchyluje Nora, když mě jaksi pošle napřed a zmizí!
Záhada odhalena díky prostoduchosti milé Sally. No a když už jsme u toho pojmu prostoduchost, vychytralost a prostoduchost jsou spojené nádoby, jistě to platí ve vztahu Nory a mne. Její vychytralost je úměrná mé prostoduchosti, není to tak? Vždyť mě mělo už dávno napadnout, že za jejím mizením se něco smrdutého skrývá!