 |
Přespříští pátek první voliči přistoupí k urnám a budou dovnitř házet jeden lístek ze dvou nabídnutých. Panna nebo orel, černá nebo bílá. Pilulky ve filmu Matrix. Na tomto pozadí se odehrávají další děje. Například štěpení doposud vůdčích politických stran.
Obezřetný postoj sociálních demokratů vůči Zemanovi byl patrný okamžitě. Obojetný postoj ODS vůči Schwarzenbergovi se dal čekat. V úterý se projevil otevřenými výrony nevole. Boris Štastný oznámil, že bude volit Zemana. Vysvětlení? Schwarzenberg podle něj reprezentuje politické křídlo, které způsobilo rozdrobení tvrdého volebního jádra ODS a ideovou rozplizlost, která ODS postihla.
Tudíž bude volit člověka, který se vazbou na komunisty a Rusy netají.
Je to příklad velkého matení, ať už zamýšleného nebo bezděčného. Neštěstí ODS není ideová rozplizlost. Její neštěstí jsou lidé jako Boris Šťastný, lidé napojení na kmotrovské podhoubí. Lidé jako on zprofanovali ODS a politiku jako takovou, protože to, co je řečeno o ODS, platí pro ČSSD v míře ještě větší: jeden její ministr financí skončil ve vězení a Gross s Tvrdíkem a Palasem se katapultovali tak vysoko, že jsou trestně nepostižitelní.
Tím ale velké matení nekončí. Bezděčně se ho účastní i můj vzácný, vážený kolega Václav Vlk starší. Ve včerejším komentáři Fikaný pretendent Dienstbier ml. píše: Oposmlouva vyprodukovala takové odporné zjevy, jako je Gross a jeho zrcadlové protějšky v ODS, ale urovnala hrozící vážnou krizi a pokud nevznikne nějaká společná vláda rozumné levé a pravé části politiky, tak se v zásadě budeme zmítat v krizích donekonečna.
Potřeba rozumné spolupráce tu jistě je a velké koalice byly s prospěchem vyzkoušeny jinde. Problém byl v tom, že oposmlouva NEBYLA velká koalice, bylo to neústavní nesystémové spiknutí upředené Klausem a Zemanem a právě vinou oposmlouvy vznikly ty vazby, jež nás škrtí dodnes. Někomu samozřejmě vyhovují a to je pravý důvod, proč Klaus podporuje Zemana nepřímo a jeho učedníci nahlas a s nadšením. A takto je třeba chápat vystoupení Šťastného proti vlastní politické straně.
|
Čtrnáct dní jsme byli pryč od naší Nory. Starali se o ni střídavě Anna a Věra s Pepíkem a dalmatinem Fanánkem. Starali se dobře, Nora je v kondici, veselá a podnikavá, dnes ráno mi málem sežrala spis o Čtyřech vznešených pravdách, který jsem koupil od buddhistického mnicha v klášteře v Mandalay.
Věra s Pepíkem bydlí v domku v sousedních Černíkách. Fanánek má svůj vchod do domu, průlez krytý z obou stran gumovou plackou. Mockrát jsme se snažili Noru přimět k tomu, aby průlezem vklouzla dovnitř. Nepomohlo ani přemlouvání, ani lákání. Pomohla až odluka. Dle svědectví Věry a Pepíka Nora vlezla dovnitř už první den a prolézání se jí zalíbilo a šmejdila sem a tam a měla radost, jak se to pěkně naučila.
Byla by to složitá psí výchova, kdybychom museli kvůli každé nové dovednosti jezdit do Jihovýchodní Asie!
|
|