 |
Tedy – za týden budou mít už mnozí odvoleno a pojedou na prodloužený víkend. Všimněte si, jak všichni ptakopravci jsou opatrní s odhadováním výsledku. Přesto se zdá, že jedno je jisté. Dosavadní hra na koalici a opozici, kdy v zákulisí se hlavní protagonisté šábovali o zisky z provizí a na veřejnosti se mlátili mokrým ručníkem přes hubu, aby byla zábava, že tahle hra končí.
Neznamená to, že nás čeká změna k lepšímu. Do parlamentu teď vstoupí spousta nadšenců a idealistů. Takový Pavel Bém taky býval mladý nadějný idealista a skončil jako ztělesnění korupce. Vymění se zadky na poslaneckých křeslech, ale šíbři v pozadí zůstanou a ti vědí, jak se zadky nakupují.
Jsme strašeni nevyzpytatelnými programy typu "stát jako podnik" a "odvolatelnost politiků". To všechno jsou jen prázdná slova, protože realizace by vyžadovala změnu ústavy. S ohledem na průzkumy veřejného mínění je pochybná jakákoli většina a ta ústavní ve prospěch kohokoli je velmi nepravděpodobná – mimochodem, zaplaťbůh za dvojkomorový parlament! Teď se ukazuje, že ve zmatené době je přece jen dobře, že je tu komora volená jinak a jindy než ta první komora.
Zajímavý jev: je pochopitelné, že je ODS bita. Za ozdravení ekonomiky musela být koalice potrestána. Ale právě tak je bita ČSSD. Místo – teoreticky – očekávatelných 40 procent se tetelí na nějakých pětadvaceti, a může tedy po volbách čekat, že si z ní Zeman udělá hadr na č
|
Dvě příhody se udály\ včera pozdě večer. Vyrazil jsem s Norou na procházku, zajdu za roh a vidím Sally, jak sedí u vrátek svého domu. Pustil jsme ji dovnitř a dumal, jak se to stalo, že uniklo? Vrátka zavřená, posuvná vrata také. Přelezla snad plot, tahle korpulentní dáma v letech? No a po chvilce se vyloupl ze tmy Jirka, její pán. Sally mu zmizla a namířila si domů sama na svou pěst. Strávili jsme pak spolu deset minut příjemného pánského rozhovoru autech. Kouknu, kde mám Noru, a ona zmizla.
Což o to, Nora občas mizne, ale hned zase odmizne, takže mě to neznepokojilo. Znepokojovat jsem se začal až když zpoza rohu, z míst kde je zase náš dům, se ozval dunivý štěkot. Napadlo mě, že se Nora taky vrátila domů a čeká před vrátky a že na ni doráží nějaký velký pes, vlčák nebo ještě něco většího, nedejbože kavkazan. Co je to za psa?
Nikoli. Majitel hlasu byl někdo jiný. Byla to Nora sama, dorážela na cosi zalezlého pod auto zaparkovaného u chodníku. Asi to nebyla kočka, na kočky štěká vlídněji. Lasice? Nebo čert?
Nevím, ale vím teď, že Nora má širší hlasový rejstřík než jsem tušil.