To vše bylo jasné a bylo to řečeno hned poté, kdy puč propukl. Většina předsednictva sociální demokracie se přiklonila k pučistům, ovšem v grémiu strany většinu pučisté nemají. Legitimita svržení Sobotky je tedy víc než sporná a statutárně Sobotka zůstává předsedou. Vzešla z toho přinejmenším naprostá nejistota. Toto vše je dílo Miloše Zemana, která pak večer, při udílení státních vyznamenání, měl tu drzost, aby připomněl statečné chování T.G.Masaryka a jeho odvahu stavět se proti většinovému názoru.

Nad tím vším se můžeme rozčilovat, můžeme se tomu smát, důležitější je otázka, co bude dál.

Podstatná bude reakce Andreje Babiše.

Je nový v politice a zcela oprávněně zněly před volbami pochyby, zdali se úspěšný podnikatel prokáže jako úspěšný politik. Úspěšnost politika se projeví v době krize a ejhle, krize se dostavila prakticky v den po volbách. Jak se Andrej Babiš zachová, když je v čele druhé nejúspěšnější strany, přičemž on a jeho ANO jsou nepopiratelně vítězi těchto voleb a takzvaný vítěz utrpěl nejhorší porážku své historie? Podle kusých informací z pondělního večera Babiš hodlá nadále jednat se Sobotkou. Jistě bude jednat s Jidášem Haškem a dalšími spiklenci, to dokonce i musí. Stejně se chová předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Oba mají velkou odpovědnost a nemohou si dovolit chybu poté, kdy se jednomu povedla drtivá ofenzíva a druhému návrat na politickou scénu. Především ale Andrej Babiš by si měl připomenout jednu historickou lekci z nedávných dějin.

Podle a podpásově se postavili proti šéfovi strany Jan Ruml a Josef Zieleniec, když využili jeho fyzické nepřítomnosti v zemi a provedli vnitrostranický puč. Následky si pamatujeme všichni, jejich strana se rozštěpila, oni sami museli odejít, založili Unii svobody, tam byla nějakou dobu populární a pak propadla. Na obou politicích zůstala špína zrady, přičemž oni sami měli pohnutky pochopitelné a pozitivní: postavili se proti mafiánským praktikám uvnitř strany. Oni předjímali a snažili se zabránit tomu, co nakonec teď ODS přivedlo na okraj záhuby – stala se synonymem pro politický organizovaný zločin. Přesto všechno oni sami na onom povstání mravně utrpěli. Některé věci ne prostě nedělají.

Zpátky k přítomnosti. Počínání Michala Haška je hnusné. Ještě v době prezidentské kampaně bylo každému soudnému člověku jasné, že se Zeman chce pomstít a že chce sociální demokracii ovládnout. Michal Hašek mu nastavil záda, slušně řečeno, a při doslova první příležitosti, v den voleb, opaloval do Lán se Zemanovi nastavit. Možná že mu to vyjde a možná, že Sobotka, který opravdu nemá formát Václava Klause, krizi neustojí a prohraje. Ale i kdyby k tomu došlo, na Jidáši Haškovi punc zrady zůstane a navždy bude v politice coby podrazník a zrádce.

S ním by se chtěl Andrej Babiš na své politické cestě za ozdravením české politiky spojit?

politika, navzdory všemu pragmatismu, má své morální aspekty. Opoziční smlouva Zeman _ Klaus byla v důsledcích nemravná a dnes to uznává každý. Sarajevský atentát byl nemravný, jakkoli důvody byly čisté. Lísání v Lánech bylo hnusné a opodstatnění pro ně není žádné – na předvolebních tribunách stáli vedle sebe všichni, Sobotka jako Hašek nebo Tejc. Jejich odpovědnost je nedílná, vina na straně Jidáše Haška větší, protože volič o pnutí uvnitř strany – jím vyvolané – věděla reagoval na ně.

Takže ještě jednou – toto nespadne pod stůl, bude to na něm, dokud u stolu bude Jidáš Hašek sedět. No a je teď na Andreji Babišovi, zdali si k němu chce přisednout. Je Andrej Babiš politik? Brzy nám dá on sám odpověď.

Klaus bilancující
Smutný byl pohled na natřásání Václava Klause ve Vladislavském sále den po volbách. Vyjádřil se k volbám. Čekal snad někdo, že bude reflektovat svoje fiasko z účasti na trapném projektu Jany Bobošíkové? Nikoli. Obul se do ODS za to, že podlehla havlismu. Zdá se, že on sám podlehl demenci, jinak je těžko si to vysvětlit.

Diskriminace
Měli jsme tu u nás na vsi patálii. U nás, přesně řečeno v té části Zvole, které se tu říká Šmoulov. Od posledního domu Šmoulova vede cesta k lesu. Vede mezi dvěma poli, vždycky vedla, i na katastrální mapě je vyznačena. Ovšem majitelé polí rok co rok tu cestu zaorali a Šmoulané ji museli rok co rok znovu vyšlapat. Letos rozhodli otcové obce, že vybudují řádnou a hlavně – stálou cestu. Nechali vysázet dokonce stromořadí, cestu zpevnili, dali ji vysypat štěrkem a z druhé strany, z té kde nejsou stromy, nechali podél ní vsadit kamenné patníky. Díky jim, je to skvělé. Ale...

Už chápete? Je to obrovská radost pro pejsky. Patník; když jste pes, kde dneska najdete pořádný patník? OK, pejskové by tedy mohli posílat na obec děkovné dopisy... ale co fenečky? Nora a její družky žádné patníky neobčurává. Je to jednoznačně sexistický diskriminační čin a bylo by dobře něco ve prospěch věci udělat. Třeba se k něčemu přivázat anebo vylézt na špičku věže zvolského kostela, však víte, jak se takové věci dělají.