 |
Je možno se tomu přiblble posmívat, ale jde o vážnou věc – ebola je nemoc, proti které nejsou žádné léčebné prostředky, a třebaže je pravděpodobnější úder meteoru než nakažení ebolou, je dobře, že ministerstvo zdravotnictví na nebezpečí upozorňuje.
Kdyby se dělaly statistiky, na epidemie v dějinách zahynulo víc lidí než na poli válečném. Naši největší nepřátelé nejsou žádný krvežízniví nájezdníci a teroristé a fanatici a diktátoři, jsou to mikroskopické organismy. Potíž je v tom, že čím jsme jaksi civilizovanější, tím klesá naše odolnost vůči nim. Za svého dětství jsem neslyšel slovo ekzém, bylo v podstatě neznámé. Dnes má ekzém prakticky každý, v té či oné podobě.
Je dobře se mít na pozoru. Nikdy se tolik necestovalo po světě jako dnes. Vystoupíme z letadla a máme pocit, že jsme ve stejných podmínkách, z jakých jsme odletěli. Není tomu tak, je to jen zdání. Takže ty informace rozhodně nejsou k zahození. Ebola a nic podobného nám bezprostředně nehrozí, avšak ty varovné letáky ministerstva zdravotnictví mají jednoduchý obsah. Jak se říkalo v tom starém vtipu, lidé bděte, neblbněte.
A při cestách do exotických krajů pijte jenom balenou vodu, ale jen bublinkovou, protože tu nebublinovou dovedou místní šikulové falšovat a stáčejí to z pumpy, co je hned vedle hnoje, v lepším případě. A nejlíp je pít pivo.
|
Myši tady byly vždycky, jak by ne, všude kolem nás jsou pšeničná pole a ta musí být myší ráj! Pole jsou teď skoro všechna sklizena. Myši přišly o přirozený úkryt. Gari s Norou je loví na hektarových plochách. Neúspěšně, dodám k tomu. Zatím jsem nezaznamenal ani jeden úlovek. O to větší úsilí, o to větší nadšení pro věc.
Jedna ta myš mě onehdy málem sundala z kola. Jedu, myš vylítla a rovnou pod kolo. Strhl jsem to stranou, abych ji nepřejel a už ty potvory fyzikální zákony se začaly sbírat proti mně. Dopadlo to dobře pro nás pro oba, pro myš i pro mne, jen ty nervíky byly trochu ušetřeny.
Kruh se zřejmě stahuje. Seděli jsme tuhle s Ljubou večer na verandě, vedli řeči a šup, myš proběhla kolem. Tedy, vzájemně se ujišťujeme, že šlo o myšici, nikoli o myš. Bylo to zrzavé a myšice skutečně bydlely na naší zahradě v noře pod kamenem, dokud žila Iriska. Pak umřela, byli jsme bez psa a kočky ze sousedství myšice zlikvidovaly. Takže je možné, že se k nám vrátily,kámen je to pěkný a nory pod ním jsou připravené.
No a jak tak sedíme, zase myšice a namířila si to rovnou k nám, se zjevným úmyslem běžet až do kuchyně!
Takže povolány naše strážkyně pořádku. Chytání hlodavců po poli? Ne! Zde konejte svoje povinnosti!