Pondělí 11.8. 2014,

Obležení doněčtí separatisté nabídli příměří, vláda odmítla
Islámští fanatici prý vyvraždili 500 jezídů a část pohřbili zaživa
Američané pokračovali v leteckých útocích na islámisty v Iráku
Turecký premiér Erdogan vyhrál volby a stane se prezidentem
Palestinci přistoupili na egyptský návrh 72hodinového příměří
Nálety USA proti islamistům v Iráku jsou potřebné, říká Zaorálek
Olomouckým krajem se přehnaly bouřky, padaly stromy i střechy
Tři šerpové vynesli na Sněžku tři hendikepované
Počasí v Praze: oblačno, až 32°C

Tři dny klidu
V pásmu Gazy by měl být po tři dny klid. Pokud skutečně nastane, izraelští vyjednavači se vrátí do Káhiry k jednání s představiteli hnutí Hamás. Těžko soudit, co bude definováno jako klid. V posledních týdnech nebylo dne, aby na izraelské území nedopadly žádné rakety.
Vyjednávání bude obtížné. Hamás, donedávna v těžké defenzívě a izolaci, je jistě posílený podporou desetitisícových demonstrací v evropských metropolích a vlnou antisemitismu. Bohužel v klidné Evropě se u mnoha lidí ujímá jakési statistické uvažování. Jedni střílejí na druhé, ale jedni zabíjejí efektivněji než ti druzí, tudíž podškrtneme a sečteme, zlí jsou ti, co nadělají více škody. No a ten, kdo nadělá více škody, je Izrael.
Kdopak z těch, co pochodovali na demonstracích v Londýně a Paříže, by byl ochoten žít pod neustálou hrozbou vzdušných útoků a když jde po ulici, třeba zrovna na demonstraci proti Izraeli, by koukal, kde je na kandelábru šipka s nápisem Úkryt a po zaznění sirény by věděl, že má devadesát vteřin na to, aby se schoval!
Ano, je to asymetrický spor. Jedni zabíjejí efektivněji než druzí.
A jedni nezpochybňují právo na existenci toho druhého, zatímco ti druzí ano.
Tady není východisko, je jen perspektiva dalšího pokračování ve spirále násilí. Potíž je v tom, že na straně Palestinců je příliš velké množství lidí, kteří jsou existenčně závislí na válečném stavu. Tedy, existenčně závislí: zbohatli na něm. I terorista Arafat byl dolarový miliardář, když umřel.

Co se to dělo?
Odpoledne jsem jel ve Knéblům fotit Matýska, jak skáče salto bokem. Ujel jsem asi 500 m a koukám, v poli auto, nějaká paní se vysypala na rovné silnici a skončila ve vojtěšce. Přijel jsem ke Knéblům a tam se balili do nemocnice, protože Kačenka uklouzla a spadla zátylkem na dřevěnou hranu obložení bazénu (rentgen , nic vážného, zalepená rána). Vracím se a k bouračce už jela sanitka a kousek dál, u zvolského hřbitova, auto s ulomeným kolem. Večer jsme jel do Prahy. Chtěl jsem to vzít kratší cestou, jel jsem tedy přes Břežany a před Ohrobcem pekelná bouračka, mraky poplicajtů, vrtulník v poli. Přede mnou to otáčel pán s bavorákem a vjel do škarpy. Otočil jsem to bez pádu do škarpy, jel jsem pak oklikou přes rané a v serpentinách jsem volal Knéblovi, jak je Kačce (bylo jí dobře) a vyprávím o těch bouračkách a najednou hup, srnka před čumákem auta. Jel jsem tak čtyřicet, takže to stihla.
Nebylo to tím velikým měsícem na nebi?