Nějaký matematický génius by měl spočítat počet pravděpodobnosti, že pozvání přijme americký či francouzský prezident a britský premiér. Ano, oni sice visí na háčku a čekají, až je někdo někam pozve a jejich diáře jsou prázdné, ale přece jen je ten 27. leden hodně blízko.
Ani Putin nemá jistě prázdný diář, ale mohl by využít příležitost strčit nohu do českých dveří. Přece jen to byla taková milá poslušná kolonie, kde Rusku šla politická reprezentace na ruku a teď tam vidí nahrbené hřbety taky. Byla by to pěkná příležitost popudit Poláky, tu vzpurnou holotu, na kterou nestačí dupnout, ta se musí rovnou střílet.
Takže se to hezky sešlo. Den po ostudě a v týž den, kdy generální tajemník NATO Jens Soltenberg vyzval Moskvu, aby stáhla vojáky od ukrajinských hranic. Pěkně se to sešlo.
A ještě hádanka pro chytrou hlavičku - proč by ti šéfové mocností měli jezdit k nám, když je Osvětim v Polsku?a
Do toho nejdu
Stalo se, že prší. Docela hustě, celou noc, ráno neustane a když otevřu dveře, Gari s Norou vystrčí nosy, spadnou jim na ně kapky a ony vzhlédnou a říkají: Co má tohle bejt? To je déšť, milá Gari a milá Noro, už jste to zažily mnohokrát. Do toho nejdu, řeknou a zalezou nazpět. Gari je v tom důslednější. I teď večer, když píšu tyto řádky, se Nora suší u radiátoru. Přece jen ji příroda povolala do nočního deště. Gari zůstala důsledná. Jsem zvědavý na ráno, jak se zachová. Spoléhám na to, že ji příroda přece jen vyštve do nepohody. |