Návrh je to čitelný a nedovedu z něho číst zálud. Demokracie založená na systému politických stran je skutečně ohrožena ze dvou stran. Jednak jsou to korupční vlivy konzumentů státních zakázek, jednak je to korumpování obyvatelstva pod heslem sociálních dávek. Dienstbier je politik levicový, takže korumpování obyvatelstva pomíjí. Soustřeďuje se na jednu větev problému. Ta, to nelze nevidět, působí nejhorší politické problémy. Občané ztrácejí důvěru a propadají blbé náladě, když vidí tanec miliard kupříkladu kolem tunelu Blanka, kdy se náklady zvýšily dvojnásobně a nakonec jeden z – těch minulých – představitelů města nakonec prohlásí, že je tunel nepotřebný. Na řešení nepřišel nikde nikdo a kde tečou veřejné peníze, tam korupce je. Pokud jde o politické strany, tam by asi bylo nabíledni jediné řešení – otevřít jim účet veřejné kontrole. Odkud peníze, kam peníze. Není nejmenší objektivní důvod, proč to neudělat. Je nekonečně mnoho subjektivních důvodů, však to – pokud je mi známo – nikde neudělali. Milion jednorázově nic neřeší.
Deset mega se rozdělí na deset jednotlivých dárců. A benefity ze státních zakázek bude mít zase ten, kdo těch deset (sto, jsem asi směšný v počtech) poukázal, jako vstup do klubu vyvolených. Úplatek partaji, to je vstupenka, to je poukázka na státní zakázky.
Mládež vychovávati Gari je už dospělá, je to mladá psí dáma se vším, co k věci patří. Nora je též psí dáma, o tři roky starší. Potkali jsme čtyřměsíční štěně. Křiklavé, hemživé, jak už štěňata bývají. Nora poodstoupila, aby šetřila nervy. Kdo by se s takovým pískletem zahazoval? Na procházce je mnoho úkolů k vykonání, je třeba prohnat hodně drzých kosáků a prozkoumat mnoho myších nor. Nějaké štěně zdržuje. Gari ale štěně postaví do latě. Štěkne na něj a povalí na záda.
|