Je dobře si všímat, že aktivistické obstrukce začnou naplno, když je stavba schválená a rozestavěná. To je samozřejmě v zájmu stavebních firem, které z průtahů profitují. Ty mají své zelené aktivisty velmi rády. Zato před zahájením stavby ticho po pěšině. Klasický příklad: dálnice D3 na Budějvice je naplánována přes krajinně nejcennější partie v okolí metropole. Proč? Protože je to nesmírně složitá struktura, stavba bude tudíž nejdražší, podle stejné logiky, proč se stavěl tunel pod Prahou a ten se stal, jak se ukázalo, veletunelem finančním. Kdepak jsou zelení aktivisté? Poskakují na Medníku? Ne. Řvou u takřka hotové dálnice D8 a pilně zhoršují životní prostředí a ztrpčují život tamním obyvatelem. Což dělají s chutí hlavně ti, kdo tam sami nebydlí.
Zpátky k vysokorychlostní železnici. Je to perspektivní dopravní prostředek jednadvacátého století a je smutné, že se na něm neúčastníte. Tak aspoň se o tom začalo jednat, i to je úspěch.
Hodná
Ráno byly Gari s Norou na procházce hodné. Pobíhaly kolem mne, pořád jsem je měl na očích, nikde nešmejdily a nemizely. Ani jednou jsem nemusel tahat píšťalku z kapsy. Pak kolem poledne s nimi byla venku Ljuba. Potkaly Rufuse a holky si s ním hrály a paní od Rufuse na to koukala a povídá: Ta Gari je nějaká divná.“
Pak je Ljuba myla hadicí a to se ukázalo, proč je Gari hodná. Po tom neblahém sobotním setkání s vlčandou má pořádný kousanec na přední tlapě. Zevnitř, v podstatě v podpaží, takže nebyl vidět. Takže veterina, zákrok, stříhání odumřelé kůže. Celou dobu zákroku byla Gari strašně hodná. No, s tím pencilinem cvičila, dostali jsme ho do ní na pátý pokus, ale to je zase jiný příběh.
|