 |
Je to zase jeden vážný spor předsedy vlády a prezidenta republiky, tentokrát jde o odchod ministryně spravedlnosti Válkové z funkce. Na pozadí politického sporu, jehož podstata je značně nejasná, se opět projevila politická chyba Andreje Babiše koupit dva významné politické deníky, MF Dnes a Lidové noviny. Je teď osočován, že prostřednictví médií přispěl k sestřelení ministryně Válkové, že vyvolal mediální masáž a hysterii. Došlo to tak daleko, že se šéfredaktor MFD pokládal za přinejmenším užitečné vše vysvětlovat čtenářům na stránkách svého listu, čímž jen přesvědčil nepřesvědčené, že útoky na Babiše mají oprávnění.Situace využil prezident Zeman, který z daleké ciziny šťourá do soukolí a vyvolává třenice, opět bez zjevného důvodu, tím méně pak pochopitelného cíle. Sobotka Válkovou odvolá, teď už nemůže dělat krok zpátky. Ale aspoň si Zeman zase jednou užil a spolu s ním i média, když přetřásají, co zase peprného hlava státu utrousila v hovoru s věrným Kmoníčkem.
Ani inkoust neuschnul
Na dohodě z Minska inkoust neuschnul a už se zvolna mění v cár papíru. Přesně v intencích našeho včerejšího úvodníku – bude těžké, ba nemožné donutit extremisty v Kyjevě, aby ji přijali. Bude to nahrávka na smeč Putinovi, který s tím jako zkušený šachista počítal. Jeho zdánlivá ústupnost připravila půdu k další propagandistickou a posléze válečnou ofenzívu pod heslem „hleďte, kdo to zavinil“.
|
Spaní s kornoutem
Penicilin zabral, v noci spí Gari s umělohmotným kornoutem na hlavě, aby si tlapku nelízala. tady, spí... Leží na pelechu, strká kornoutem no Nory, ta mlátí hlavou Ljubě o postel a ta loktem budí mě.
Tak se nám spí s kornoutem. Ukázalo se, že ona vlčanda, která Gari v sobotu pokousala, je pes, který před časem utekl pánovi a vletěl k nám na pozemek a honil Noru kolem baráku. Byla to taková psí centrifuga a při třetím oběhu se mi podařilo psa vyhodit z vrátek ven. Tehdy jsme to bral jako humor. Podruhé napadla (je to fena) zase Noru, ale to se odbylo bez příhod. Tohle bylo třetí napadení a musím říct, že jsem z toho trochu rozvrkočen. Pravda, vzpomínám na starého rváče Barta, jak mě lidi museli nenávidět, dokud jsem se nenaučil s ním zacházet, tedy: ocelový obojek, titanová spona na horolezeckém laně a košík z drátů silných jak dráty na pletení. Pak se incidenty omezily na případy, kdy ho napadl naivní volně ložený pes – toho pak skolil úderem košíku přes hubu. Mohl bych říct, že sobotní příhoda je boží trest; možná, ale bože, trestej mne a ne Gari, která za nic nemůže!
|