Středa 25.2. 2015
,Po Okamurových šosech se do sněmovny vyšplhali jinak neznámí a bezvýznamní lidé a ti teď udělali vzpouru a s Okamurou se rozešli a chtějí se osamostatnit, eventuálně připojit k jinému subjektu. Tedy, chtějí vlézt do solidního podniku, aby mohli v poslaneckém akváriu plout i po příštích volbách. V nich Úsvit s nejvyšší pravděpodobností zhasne.
Bude zajímavé sledovat následující divadlo. Oni mohou založit vlastní stranu a ta se pak bude prezentovat jako strana parlamentní. Což je sice legální, leč neslušné a zatím se to neukázalo jako moc produktivní. Mohli by také přestoupit jinam a tam by je museli nejdřív chtít. Vzhledem k tomu, že současná koalice docela slušně drží přes všechny nevyhnutelné otřesy, nemohou posloužit jako jazýček na váhách, takže jejich cena je velmi nízká.
Právě tak jako jejich osobnostní kvocient. Kdo volil Zemana, mohl vědět, že volí sebestředného tlučhubu propadlého alkoholu a nikotinu. Informací bylo dost. Kdo volil Okamuru, věděl, že volí populistického šíbra. Informací bylo taky dost.
Takže pro napáleného voliče by současná fraška mohla být poučením.
S tou výhradou, že poučitelnost je ve veřejném životě velmi nedostatkové zboží.
Kočky by měly nebejt
Kočky by měly nebejt a pokud bejt, tak jinde než na naší zahradě, hlavně tuto soft variantu zastávám já, jelikož kočky chytají ptáčky a ty já krmím a podporuju a ochraňuju. Naši pejskové ovšem zastávají fundamentalistické stanovisko a dávají ho jasně najevo, když se nějaká kočka objeví na pozemku. Stalo se tedy dnes, že zahlédly kočku. Ljuba byla přítomna a učinila to, co se sluší, pootevřela dveře na terasu. Kočky mají dost času na výmaz, je to tedy spíš gesto výchovné než pokyn k zakousnutí. Nora proběhla dveřmi, ovšem Gari to vzala jaksi kolem a narazila čumákem do vedlejší prosklené dveřní tabule. Zkuste v běhu narazit do zdi. To se stalo Gari. O to hůř, že to byla stěna průhledná. Našinec by si z toho odnesl doživotní trauma. A Gari? Ta žádné trauma nemá. Jí je všechno jasné: může za to kočka!
|