Středa 29.7. 2015
,Jde o to, že Zeman zvolený hlasem lidu spojil hospodaření Klokánků s finančními náklady věnovanými na pomoc uprchlíkům. Tím otevřel stavidlo výřečnosti všem bábám Pinckrovým obého pohlaví, protože to je přesně ta logika, které rozumějí báby Pinckrové obého pohlaví. Bohužel, je zde i metalogika - právě tyhle báby Pinckrové vytvořily jádro Zemanova elektorátu.
Čas běží a přestože prezidentské volby jsou daleko, závod o přízeň bab Pinckrových zřejmě už nastal. Zeman klade vedle sebe Klokánky a běžence. To je chytrý tah, protože bába Pinckrová nezaváhá, ta ví, že Klokánek je přednější a že pan prezident se o něj postará – nenapadne ji, že jedno a druhé nemají spolu vůbec nic společného.
Miloš Zeman, pokud bude chtít být podruhé zvolen, bude sahat ještě hlouběji do žumpy, konkurence je veliká. Má proti sobě silného soupeře. Přestože je cílová rovinka daleko, jeho soupeř Zdeněk Škromach už nasadil ostré tempo. Na svém facebookovém profilu už oznámil, že má sračku a že musí na hajzl pětkrát denně.To se bude líbit. Předák se sračkou jistě bude dobrý prezident, protože je lidovej.
Tomáš Garrigue Masaryk se dobyl role prvního muže ve státě skrze bojiště legionářské fronty. Zdeněk Škromach zaútočil skrze prkýnko od hajlzu. Přituhuje, konkurence je silná. Miloš Zeman tedy musí hodně přitvrdit, aby Škromacha v míře buranství předhonil. Ten poslední tah mu přinese body.
Opravdu, ty Klokánky ve srovnání s nějakými smradlavými migranty je třeba přidržet, že jo, Pepo!
Kruté zacházení
Musím přiznat, že jsme se včera zachovalivůči pejskům krutě a od krutosti nás neodradily ani jejich zoufalé pohledy, ani kvílení. Naopak, pokračovali jsme sveřepě a neoblomně. Natírali jsme totiž plot, gelovou barvou Caparol, odstín fenstergrau. Pejskové věděli, že je to úžasná příležitost ke zprasení, takové natírání plotu! Vyválet se v hnoji, to je pěkné, ale shodit na sebe plechovku caparolu fenstergrau, to je trefa, to je haupttrefa! Proto byli celáí nažhavení a proto ty zoufalé pohledy, proto kvílení, museli být za plotem – na zahradě, kdežto my jsme malovali z ulice. Malovali jsme několik hodin a já si připomínal tu scénu z Toma Sawyera, kdy Tom maluje plot a přiměje kamarády, aby ho nabarvili za něj a ještě mu za to zaplatili. Pořád jsem vyhlížel, kde se ten Knébl objeví... a on nikde. To zase bylo kruté vůči mně, ale vyčítat mu to nebudu. Jen trochu. |