 |
Máloco je tak nepravděpodobné, jako tato možnost.
Spontánně vznikají bariéry, opevňují se hranice. Nejdříve Maďarsko, pak Makedonie, která v Unii není. Vnější hranice Unie je třeba stabilizovat. To je základní požadavek kladený naší vládou a je to požadavek logický. A anarchistickým otevřením hranic padá státnost. Zabezpečení vnější hranice musí být základní priorita. Čerstvě schválený projekt je nekonkrétní a neobsahuje jasné úkoly. Z Bruselu vypadlo jediné konkrétní řešení, totiž kvóty. A to není nic jiného než alibi, než předstírání rozhodnosti. Ty kvóty jsou nerealizovatelné, nepřijmou je ani uprchlíci, ani země, jichž se týkají. Je to jen zástěrka akční neschopnosti současné unijní reprezentace, která musí odejít a musí být nahrazena týmem politiků schopných situaci zvládat.
Realisticky vzato, problém má dvě hlavní roviny. Jednak jak omezit příliv, jednak co s lidmi, kteří v Evropě už jsou. Příliv omezen být musí a vede k tomu mnoho dílčích řešení, dánskými inzeráty ve zdrojových zemích emigrace (oznamují snížení dávek) počínaje a vojenskými čluny ve Středomoří konče.
Pokud jde o lidi, kteří tu jsou, se zajímavým podnětem přicházejí naši podnikatelé, když nabízejí pět tisíc míst pro nově příchozí. Je pak na exekutivě, aby přijetí umožnila, asi i s přispěním zákonodárných sborů. Je to ale v každém případě návrh dělný, vstřícný, pro všechny strany prospěšný, a proto by měl být podporován.
Navíc by mohl být velmi závažným argumentem pro naše zastupitele, kteří vstupují do dalšího kola jednání o nastalé situaci. Je čas na výzvu: chcete dávky, nebo práci? Češi vám nabízejí už v první vlně pět tisíc pracovních míst. To je třeba podpořit a naše orgány by nabídku měly umožnit likvidací byrokratických bariér.
|
Příležitostný dvojnožec
Není to tak dlouho, kdy se Garině podařil akrobatický kousek. Dámy se vrátily z procházky zbahnělé a nahnal jsem je do garáže k výlevce s hadicí. Gari jako obvykle šla první. Dělá to zřejmě z bujnosti a proto, že chce být VŠUDE první, i do brány pekelné by se drala, aby ostatní předběhla. Narvala se do výlevky, já začal kropit, ona se mlela a najednou koukám, ona dělá stojku, opravdu stojí na předních tlapách!
Dneska stojku nedělala. Půda byla po ránu ještě zmrzlá, takže stačilo pejskům tlapky otřít vlhkým hadrem. Gari zase první – a když jí utírám přední tlapky, postaví se na zadní. Chtěla by být dvojnožec, chtěla by chodit po dvou. Jako první ze všech psů.
|