2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.

Středa 25. 1. 2017,

  • K jednání o brexitu potřebuje Londýn souhlas poslanců
  • Izrael oznámil plán na výstavbu dalších 2500 bytů pro osadníky
  • Kandidátem na kancléře za SPD má být Schulz, nikoliv Gabriel
  • Zeman ve Sněmovně podpoří verzi Senátu zákona o národních parcích
  • Sobotka odmítl podepsat Zemanovo jmenování Srpa do Etické komise
  • Budovu ústavu v Králíkách může stát prodat investorovi, prohlásil Babiš
  • Města zatím podle Sobotky plně nevyužívala opatření proti smogu
  • Vedení Prahy MHD zdarma kvůli smogu zatím zavádět nebude
  • Počasí v Praze: zataženo, -4 °C
    
 border=
    O centralismu a decentralismu
    Trumpovo zvolání America First zaujalo i méně vnímavé pozorovatele a věnoval mu svůj komentář i Jiří Pehe. Na něj zde chci reagovat a začnu trochu zeširoka. Vždy čtu úvahy Jiřího Pehe se zájmem, a velmi jsem zvědav, kdy si uvědomí, že pnutí mezi centralismem a decentralismem je jedna ze základních os historického vývoje v přinejmenším naší kulturní oblasti. V současné době je to pnutí mezi bruselským federalismem a stoupenci preference samosprávy na bázi národních států. Jiří Pehe je bezvýhradný stoupenec prvního citovaného proudu a z jeho komentářů plyne, že ty druhé pokládá za pomýlence. V extrémních případech tomu tak možná je, ale pomýlenost k extremismu jaksi patří, jedno tělo jsou. Přitom princip subsidiarity, tedy ta zásada, že rozhodování se má odehrávat co nejblíže občanovi, ta je proklamována za jeden ze základních pilířů soužití v unii. Možná se špatně koukám, ale realizaci subsidiarity opravdu nevidím. Ono to ani jinak být nemůže, protože aktuální smlouvy, jak jsou nastaveny, subsidiaritu v podstatě vylučují. O blízkosti občanovi nemluvě, ten opravdu nemá žádný důvod k pocitu, že má na bruselské rozhodování sebemenší vliv. Asi by tomu bylo jinak, kdyby se realizovala vize Václava Havla, že by evropský parlament byl dvoukomorový – jedna komora podle počtu obyvatel, druhá komora podle států se stejným zastoupením. To by ovšem torpédovalo ten koncept, který je realizován dnes.

    Jiří Pehe ve svém komentáři rozvíjí vizi, co by se stalo, kdyby i ostatní státy následovaly Trumpova deklarovaného příkladu a krom America First by tu byla spousta takových firstů a „kde by v takovém báječném (staro)novém světě nacionalismu bylo Česko, si lze zhruba spočítat“, píše. V tom s ním souhlasím, lze to spočítat dokonce velmi snadno: bylo by na tom tak, jak je dnes. Autor připomíná, že v tomto staronovém světě by mělo spojenectví stejnou váhu, jakou mělo to československé s Francií v době Mnichova. Ale tak je to i dnes. Na rozhodování v rámci unie nemá Česko vůbec žádný vliv. Svědčí o tom vývoj kolem imigrační vlny: Česku byly nařízeny kvóty a basta, názor vlády a už vůbec ne názor občanů hrály nějakou roli. Že se redistribuce imigrantů nekonala je důsledek toho, že Česko má výrazně chudší systém sociální podpory a jeho atraktivita v konkurenci s Německem nebo Švédskem je nulová. Nás chrání chudoba zaviněná nejdřív nacistickou, poté komunistickou diktaturou.

    Podstatná je naprosto shodná legitimita konceptů – centralismu a decentralismu, zde konkrétně konceptu Evropy federalizované anebo Evropy koncipované jako Evropa národů. Ani jeden, ani druhý koncept nejsou takzvaně správné. V toku času se tak či onak osvědčují nebo neosvědčují, prosazují nebo neprosazují. Teď sílí ten koncept národní, tedy decentralizovaný, prostě proto, že ten evropsky centralistický se katastrofálně neosvědčuje, výkon upadá, nespokojenost roste.

    V rámci demokratického státu se taková situace prostě řeší volbami. Bohužel, Evropské unii tyto mechanismy chybí, důkazem je třeba ten fakt, že evropské vedení nepadlo po brexitu, třebaže za něj nese absolutní zodpovědnost. To je krajně znepokojivé a jako Evropana mě to znepokojuje mnohem víc, než povyk Donalda Trumpa „America First“. Síla demokratického systému je v jeho pružnosti, tvárnosti, schopnosti vnitřní obměny. Deficit demokracie Evropské unie dovedl kontinent do absurdní situace, kdy jsou nadcházející národní volby vnímány jako příchod nějakého tajfunu na Filipínách.
    
 border=
    Světýlka
    Ljuba koupila pejskům svítící obojky. Já docela rád zapomenu, večer s nimi vyběhnu bez obojků, jako včera. Chodíme jen kolem bloku, docela městská procházka, z jedné strany domy, z druhé strany ale škarpa a křoví a vysoké traviny, pejskům se tam líbí. A najednou, v dálce vidím červené světýlko. Že bych zapomněl zapomenout?

    Nikoli. Byl to pejsek též osvětýlkovaný, leč zdrhnutý pánovi a náramně se s našimi pejskyněmi kamarádil. Byl odchycen a dostal vypucovanou.

    Dnes večer jsem ale zapomněl zapomenout, čili jsem nezapomněl a obě dámy zářil.

    Nora jako modrá tečka. Gari jako červená čára.
    Gari pořád někam spěchá a proto ta čára.
    
 border=

    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz -->