2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.

Víkend 11.-12. 2. 2017,

  • Senát USA schválil Toma Price ministrem zdravotnictví
  • Eurozóna a MMF prý dospěly k dohodě o postoji k Řecku
  • Prezident Asad odmítl Trumpův plán na bezpečné zóny v Sýrii
  • Část básně o Erdoganovi zůstane zakázaná, rozhodl soud v SRN
  • V kauze Oleo Chemical potrestal soud bývalé majitele, Rittiga ne
  • Agrotec čin spáchal, stíhání zastavila změna zákona, říká žalobce
  • Souhlas s EIA má všech devět prioritních staveb, už i úsek D35
  • Státní dluh klesl o 60 GKč, na jednoho Čecha vychází 153 kKč
  • Počasí v Praze: zataženo, 3 °C
    
 border=
    Rittig na nějakou dobu nevinen
    Ono je docela obtížné, jak to posoudit – co je lepší. Je lepší být souzen, odsouzen a potrestán a po trestu z basy vyjít a začít znovu, anebo se rok po roce mlátit po soudech, platit advokáty a sledovat vlastní proces jako tenisové utkání? Je doslova šílené, jak naše soudy se svými rozhodnutími oscilují mezi plným osvobozením a očištěním a na druhé straně mnohaletým trestem.
    Máme kauzu Rittigovu, kauzu Nagyové, kauzu Rathovu a Janouškovu, to vše je takové pomalé hlodání, jako to čínské mučení s kapkou dopadající na hlavu. Ale taky to dopadá na hlavu občanovu, který naprosto nemá nejmenší důvod proč důvěřovat soudnímu systému.
    To není devastační, není co devastovat, není důvěra, protože důvěryhodný soudní systém zmizel v osmatřicátém roce minulého století. Následovala druhá republika, protektorát a po převratu v roce 1989 podivný stav, kdy komunistické bezpráví bylo jaksi de facto legalizováno a byla vyhlášena právní kontinuita. Načež došlo k absurdní situaci, kdy je dnes vláčen Karel Srp mediální stokou za to, že se – nejspíš je to pravda – zapletl s StB tak důkladně, až skončil na dva roky v base a vedl pak Jazzovou sekci, jeden z majáků svobodné kultury v temnu bolševického dusna. Srp vláčen, ale ti, kdo ho vláčeli, mají vysoké penze a vystupují v soudních procesech nikoli s páskou na rukávě, ale jako blahosklonní svědci a na jejich slovu tak či onak, závisí osud jejich tehdejší i dnešní oběti. Tohle samozřejmě všichni víme a jaksi to bereme za samozřejmost, takže, jak jsem řekl, není co devastovat.
    Spíš jen podiv převládá, a taky srovnávání.
    Ten bolševický systém byl přinejmenším homogenní, tudíž předvídatelný. Předvídatelnost zmizela, s ní i jistota. Kdo může zcela klidně a bez pochybnosti říct, vedu si v souladu s regulí práva? Kdo by toto řekl, zasloužil by si psychiatrický průzkum. To co je dnes, to připomíná hrací mašinu typu forbes, kde kulička běží mezi plácačkami a lítá ze strany na stranu, nahoru a dolů, vinen, nevinen, hrdina a padouch. A co horšího, tou kuličkou se může stát v podstatě každý. Já, protože jsem odpovědný za internetové médium (aktuálně mám jednu žalobu na krku), nebo vy, protože máte blbě nastavené EET. A kdo ví, co nám kdo vtipného vymyslí.
    
 border=

    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz -->