Podstatné je – zabránit tomu, aby v naší zemi vznikla sociální vrstva, ze které terorismus pochází a která ho podporuje. Londýnský vrah byl právně vzato Angličan. Bez bruselského Molenbeeku by nedošlo k útoku na letiště. V tom je podstata věci a jádro celé tragédie. Kde kdo si láme hlavou, jak vymýtit terorismus. Bohužel terorismus má své podhoubí, má svoji podporu v širokých vrstvách souvěrců. Ti buď sympatizují nebo se bojí, jedno k druhému. Kdyby tomu tak nebylo, ti lidé by sami vydali policii nebezpečné souvěrce. Kdyby soused odnaproti hlásal vražednou verzi katolicismu, neváhal bych běžet na policii, aby se na něj podívala. Takový mechanismus v Molenbeeku a v obdobných čtvrtích Londýna a Paříže nefunguje a proto nás turecký spojenec v NATO může vyhrožovat, že v příštích létech nebude moci Zápaďan nikde na světě vyjít veze strachu na ulici.
A bude hůř, až se k moci dostanou politici typu Martina Schulze. Pak může dojít k paradoxní situaci, že budeme přijímat asylanty prchající z Německa.
Už to tady bylo a pořád ještě jsou mezi námi pamětníci těch dob.
Je to prastaré zařízení, vynalezené dávno před objevem tlampače. Kovová placka, bum a kdo to slyší, ví, že se něco děje. Tuším, jak došlo k vynálezu.
Psí misky jsou v kuchyni, ložnice je v patře. Ráno jsou pejskové zavrtaní do pelíšků a nechce se jim vstávat. Stačí ale, abych dole upustil jedinou granuli do jedné ze dvou misek a neuplyne deset vteřin a ozve se dusot na schodech a dychtivé otevřené tlamy se vzápětí ženou chodbou.
Tak nějak byl vynalezen gong. Gongy mají dnes už po sezóně, ale princip, ten zůstává.