2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 20.9.2017, počítadlo.abz.cz
  • Zeman dostal v New Yorku cenu za podporu Izraele
  • Generální tajemník OSN varoval před konflikty ve světě
  • Před Valným shromážděním OSN vystoupili Trump i Zeman
  • Hurikán Maria napáchal na ostrově Dominika rozsáhlé škody
  • Somálka prohrála spor se školou o zákaz nošení hidžábu
  • Opoziční ODS bude žádat odchod Janečka z čela finanční správy
  • Hejtmanka Jermanová odmítla možnost, že nadržuje svému okresu
  • Poslanci vyzvali k výjimečnému využívání zajišťovacích příkazů
  • Počasí v Praze: vyjasnění, 17 °C

     
 border=
    Trump v OSN
    Projev amerického prezidenta bude rozebírán ze všech stran a ve změti aktivistických přístupů bude těžké se dobrat nějakého nezaujatého závěru. To že je to těžké neznamená, že je to nemožné a lze se o to aspoň pokusit.
    Americký prezident v něm prohlásil, že Američané nechtějí nikde ve světě prosazovat svůj způsob života. Řekl, že chtějí být příkladem. To je zřejmě nejproblematičtější bod jeho projevu, který neměl být pouhým rétorickým cvičením. Měl ambice stát se jakýmsi programovým prohlášením. Realita je ale taková, že americký koncept života, pokud se vůbec dá nějak rozumně definovat, je méně přitažlivý než kdy jindy a že tedy strategie příkladu nefunguje. To ovšem je zřetelně mimo dosah jakéhokoli prezidenta, aby se stav změnil a Amerika byla tak přitažlivá, jako dejme tomu v padesátých létech, kdy byla suverénně vítěznou mocností. Vyšla z války ekonomicky posílena, zatímco Evropa byla vlastní vinou na kolenou, a byla tedy příkladem úspěšné, intelektuálně přitažlivé a zároveň i obávané a tudíž respektované společnosti. To dnes je minulost a Amerikou si vytírá zadek kde kdo, korejským Kimem a filipínským Duertem konče.

    Trumpův projev se týkal mezinárodních otázek a nemohl se tedy vyhnout problému komunistické Koree, blouznivě socialistické Venezuely a islamistického Íránu. To jsou jistě příklady zoufale neefektivních společenstev, držených pohromadě brutální mocí a masovým fanatismem. Je dobře, že se Trump vůči nim jasně a jednoznačně vymezil. Na jedné straně se totiž zdá, že Spojené státy od roku 1945 nevyhrály žádnou válku, ale na druhé straně je to pořád nejvýkonnější válečný stroj všech dob a jeho takzvané prohry byly zaviněny nikoli malou kapacitou toho stroje, ale neochotou ho použít naplno. To se týká všech konfliktů vedených od roku 1945 dodnes. Vždycky je Sojené státy vedly s jednou, možná oběma rukama v kapse. |Kapacita ale zůstala a je drtivá. Donald Trump ji v plénu OSN připomněl a je to dobře.

    Nicméně i ty zlovolné státy mají svoje zájmy a svoji historii a tu si musí odžít především samy. Odžila si ji Čína a přerodila se od obra ochromeného nepříčetností kulturní revoluce do globální ekonomické velmoci. Ta by mohla být v tomto ohledu příkladem pro Severní Koreu. Snažme se vyčíst v Trumpově projevu i prostor pro posun touto cestou. Stisk červeného tlačítka je samozřejmě technicky možný. Ovšem pro Ameriku by měl důsledky na staletí dopředu. Vždyť i ta Hirošima ji traumatizuje a přitom šlo o operaci i na počet obětí v kontextu tehdejší války naprosto standardní a vedla k jejímu brzkému konci.

    Proto doufejme, že pasáž o neochotě k importu amerických konceptů nebyla pouhou řečnickou vlnkou. Prospělo by to Americe i celému světu, který je na ní v mnohém ohledu ne snad závislý, ale je k ní velmi přivázaný.
     
 border=
    Jde o uši
    Psi mají mnoho podivuhodných schopností. Některé mě denně fascinují – třepání hlavou, až plácají uši.

    Naše pejskyně mají uši visací, jak jinak, jsou to ohařky. Plácání uší vydává zvuk podobný velikonoční řehtačce. Takto energicky vrtí hlavou všichni psi, ovšem ohařské vrtění je provázeno zvukovým efektem.

    Uši mají hodně důkladně přišití k hlavě, jinak by jim tou odstředivou silou musely odletět, odhadem, od nás někam k Mělníku. Ostatně, důkladnost fixování uší je prověřována dennodenně další psí činností, škrábáním za uchem. Děje se to zadní tlapou, síla je vynaložena veliká, to je vidět. Ucho drží, ani krev neteče. Kdybych Garinku nebo Noru požádal, aby mě podrbala za uchem, musel bych ten svůj ovar lovit někde zpod skříně. A co ony? Uchop drží, ani škrábaneček nevidíme.

    Takový pes, to je solidně vyrobený produkt. Made by God.
     
 border=
    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz