2018
leden / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23.hh / 24. / 25. / 26. / 30. / 31.
únor / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26. / 27. / 28.
březen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26. / 27. / 28. / 29. / 30. / 31.
duben / 1. / 2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30.
květen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12.-13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19.-20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.
červen / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.-17. / 18. / 19. / pauza / 26. / 27. / 28. / 29. / 30. červenec / 1. / 2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Víkend 28.-29.4.2018, počítadlo.abz.cz
  • KLDR a Jižní Korea budou usilovat o podpis mírové dohody
  • NATO chce kvůli Rusku posilovat odolnost vůči hybridním hrozbám
  • Trumpova kampaň podle sněmovního výboru nespolupracovala s Ruskem
  • Největší potíž ČR je nízká nezaměstnanost a málo pracovníků, říká Babiš
  • Soud zrušil rozhodnutí Zemana o nejmenování akademiků profesory
  • Návrh rozšíření kompetencí celníků mají politici za nesystémový
  • Janoušek se podle znalců kvůli zdraví nemůže vrátit do vězení
  • ODS a lidovci rostou, ANO spadlo pod 30 %, tvrdí CVVM
  • Počasí v Praze: vyjasnění, 20 °C

     
 border=
    Příliš krásné...
    Kim a Mun se potkali, potřásli si rukama, dohodli se, že nebudou na poloostrově atomovky, a tím to končí? V roce 1950 začala válka. Byla to čistočistá severokorejská agrese. Armáda dědečka současného Kima smetla obranu Jihu a bez zásahu USA by dnes byl celý poloostrov komunistický. Jenže USA do války vstoupily a byla to první válka, kterou nevyhrály. Od té doby nevyhrály žádnou další válku tak přesvědčivě, jak to předvedly v obou světových. Proto jsou na tom dnes tak, jak jsou a a proto mrzácké zločínecké státy jako je Severní Korea mohou tančit ve světle ramp. To je realita, nad kterou můžeme hořekovat, ale to je jediné, co můžeme. Co se přihodilo v pátek vypadá jako bláznivý sen. Otylý skřet Kim III., který ještě před pár měsíci vyhrožoval Americe atomovým a raketovým útokem, ten že si potřásá s Mun Če-inem rukou a těší se, jak si pěkně popovídá s Donaldem Trumpem? Je to pravda? Je to šílené, je to ztřeštěné, nicméně i v minulosti se staly šílené a ztřeštěné věci. V Jižní Korei mají ministerstvo pro sjednocení. Na demarkační čáře stojí nádraží, vedou do něho koleje z jihu, dál není nic. Je tam všechno, peróny i tabule pro odjezd vlaků. Na nich jsou jenom nuly. I to je součást snu. Realita je, že USA nevyhrály válku, korejští komunisté s podporou komunistické Číny udržely ten nejkrutější myslitelný režim a přispěli k tomu levičáci demokratického světa. Naše veřejnoprávní média se zmiňují o Kimově režimu jako o „autoritářském režimu“. Je to ve skutečnosti ta nejkrutější myslitelná diktatura, v níž režim drží obyvatelstvo v otroctví. Bohužel je realita taková, že to, co teď Kim dělá, je něco takového, jako kdyby odjistil atomovou bombu a skákal po rozbušce svýma tlustýma nožičkama. V Severní Koreji je koncentrováno příliš zla. Pád režimu a sjednocení? Za padesát let změna režimu a normální vztahy, to by měl být cíl. To nejlepší, co bychom si nyní mohli přát sobě i severním Korejcům, je to, aby se tahle říše zla vydala čínskou cestou, tedy pozvolným příklonem k tržní ekonomice. Konec konců, v padesátých létech byl jižní Li Syn Manův režim (stejně jako režim na Tchajwanu) po všech stránkách svinská vražedná diktatura se vším všudy, co k vražedné diktatuře patří. Dnes je to příkladná prosperující demokracie. Přejme si, aby k Severní Korei nastal pozvolný proces k normálu, i ta Čína je v tomto smyslu na třetině cesty. Pokud se to stane, bude to Donaldu Trumpovi přičteno k dobru a i kdyby za své éry neudělal nic jiného pozitivního, zasloužil by si vstup do síně slávy. Je to ale vidina příliš krásná na to… abychom jásali a ztratili ostražitost.
     
 border=
    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
     
 border=
    Jak to bylo s Verdim

    Před pár dny jsem tu psal o zmizelém pejskovi: za stíračem jsem měl papírek s výzvou, jestli neuvidím pejska atd., a kdyby jo, že mám zavolat na číslo. Na číslo jsem zavolal, omylem. No a nakonec jsem dostal SMS, že se pes našel, jmenuje se Verdi a je v pořádku.

    V pořádku. Šlo o bílého psa. Onehdy jsem potkal pána s bílým psem a napadlo mě, zdali je to Verdi. Byl to on.
    Nevypadal na moc zdrhacího psa. Měl už svůj věk a svoji váhu a šel pomalu a důstojně. Vznesl jsem pár dotazů, jak to s tím jeho útěkem bylo.
    On ten pán šel a Verdi se ubíral za ním. Pán se ohlédl a pes nikde. No a tak vznikl ten dopis, ta výzva – kdybych ho našel atd.. A kdepak se ten Verdi toulal?
    Netoulal se. Procházka ho omrzela a šel domů.